ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.370.2002.1
sp. zn. 11 Tdo 370/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. července 2002 dovolání obviněného M. K. podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 7 To 73/2002, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 2 T 377/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm.b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. K. byl rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 18. 1. 2002, sp. zn. 2 T 377/2001, uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 25. 7. 2001 v době kolem 23.10 hodin v obci H. u B., na ulici K., v blízkosti železničního viaduktu, okres B. – v., po úderu skleněnou lahví od limonády do hlavy M. K. se zmocnil její igelitové tašky s elastickými kalhotami, šesti vajíčky v papírovém obalu, cigaretami, lahví od piva, dámskou peněženkou, finanční hotovostí s částkou 1.800,- Kč, osobními doklady, kartou od sporožira a měsíční jízdenkou na vlak v přesně nezjištěné hodnotě.
Za tento trestný čin byl obviněný M. K. podle §234 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti shora citovanému rozsudku Okresního soudu Brno - venkov podal obviněný M. K. odvolání, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 2. 2002, sp. zn. 7 To 73/2002, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
Obviněný M. K. podal prostřednictvím své obhájkyně ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2002. Důvody dovolání spatřuje obviněný v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Pokud jde o tento dovolací důvod, v okamžiku podání dovolání, tedy dne 27. 5. 2002, již byla v účinnosti novela trestního řádu, provedená zákonem č. 200/2002 Sb., která zaměnila a částečně doplnila text dovolacích důvodů uvedených do účinnosti zmíněné novely v §265b odst. 1 písm. k) a l) tr. řádu. Z vyjádření dovolacího důvodu v podaném dovolání i z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný opírá své dovolání o důvod, který je nyní po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Obviněný spatřuje nesprávnost rozhodnutí v tom výroku odvolacího soudu, na základě kterého bylo ve veřejném zasedání zamítnuto jako nedůvodné jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Brno - venkov. Namítá, že odvolací soud zamítl jeho odvolání jako nedůvodné a odmítl vyslechnout dva svědky, kteří měli podat svědectví o jeho nevině, ačkoliv v daném případě byl na místě postup dle §258 odst. 1 písm. c) tr. ř., kdy pro vzniklé pochybnosti o správnosti skutkového zjištění měly být provedeny odvolacím soudem další důkazy navrhované obviněným a na základě těchto měl pak odvolací soud rozhodnout. Soudu prvního stupně pak vytkl, že provedené důkazy nesprávně vyhodnotil v jeho neprospěch.
V petitu svého dovolání obviněný M. K. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadnuté usnesení Krajského soudu v Brně v naznačeném rozsahu přezkoumal a ve veřejném zasedání dle ust. §265k odst. 1 a §265l odst. 2 tr. ř. zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání.
K dovolání obviněného M. K. se dne 18. 7. 2002 vyjádřil nejvyšší státní zástupce a uvedl, že z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel po formální stránce poukazuje na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ale s ohledem na datum nabytí účinnosti novelizovaného znění tr. ř. zákonem č. 200/2002 Sb. a s ohledem na obsah dovolání a argumentaci, která je v dovolání uvedena vyplývá, že obviněný měl na mysli dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Dále uvádí, že v předmětné věci nebyla uvedena žádná z procesních vad, kterou má na mysli dovolací důvod §265b odst. 1 písm k) [po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.] a jak jsou obsažena v §253 odst.1 a 3 tr. ř., ale po obsahové stránce jde o výtky, směřující pouze do skutkového stavu věci, který nemůže mít vliv ani na použití dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání obviněného tak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl ve smyslu §265i odst.1 písm. b) tr. ř. tak, že se dovolání odmítá.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), lze uplatnit pouze tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, přičemž se jedná o rozhodnutí soudu bez věcného přezkoumání věci ve smyslu §253 odst. 1 až 4 tr. řádu. Tento dovolací důvod může být naplněn tehdy, jestliže se oprávněná osoba domáhala přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ač podle zákona provedeno být mělo. Důvodem dovolání ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.) tudíž nemůže být zamítnutí řádného opravného prostředku ve smyslu §256 tr. ř, tedy shledá-li odvolací soud, že odvolání není důvodné, neboť postup podle §256 tr. ř. lze použít po splnění přezkumné povinnosti odvolacího soudu, zakotvené v ustanovení §254 odst. 1 tr. ř., teprve tehdy, neshledal-li odvolací soud důvody k zamítnutí odvolání podle §253 tr. ř. Na rozdíl od ustanovení §253 tr. ř., podle něhož odvolací soud zamítne odvolání bez věcného přezkoumání věci v těch případech, kdy odvolání nesplňuje zákonem stanovené procesní podmínky, ve smyslu §256 tr. ř. může odvolací soud zamítnout odvolání jako nedůvodné až na podkladě výsledků veřejného zasedání, konaného o tomto odvolání. V tomto případě tedy odvolání splňuje procesní podmínky ve smyslu §253 tr. ř.
Z obsahu dovolání obviněného vyplývá, že ačkoliv uvádí jako důvod dovolání §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. (po účinnosti novely trestního řádu provedené zákonem č. 200/2002 Sb. obsažen v ustanovení §265 odst. 1 písm. l) tr. ř.), v tomto směru není žádné pochybení v napadeném rozhodnutí vytýkáno a celé dovolání, jak je patrno i z jeho shora uvedené citace odůvodnění, se týká pouze nesprávného zjištění skutkového stavu. Ovšem nesprávnost skutkových zjištění nezakládá ani dovolací důvod předpokládaný ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. K. podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1, písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst.1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením, že se dovolání obviněného M. K. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 30. července 2002
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík