Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.04.2002, sp. zn. 11 Tdo 52/2002 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.52.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.52.2002.1
sp. zn. 11 Tdo 52/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2002 o dovolání obviněného D. U., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 8 To 432/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 1 T 93/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný D. U. podal prostřednictvím obhájce dne 25. 2. 2002 dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2001, sp. zn. 8 To 432/2001, jímž bylo podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 6. 6. 2001, sp. zn. 1 T 93/2001. Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci není dovolání přípustné. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 tohoto ustanovení je pak uvedeno, proti jakým rozhodnutím soudu rozhodujícího ve druhém stupni se dovolání připouští. Protože však toto ustanovení z hlediska časového působí do budoucna a nikoliv zpětně, může takto označovat pouze ta rozhodnutí, které vzniknou a budou právně závazná až v době jeho účinnosti (tj. od 1. 1. 2002). Výklad pojmu „zákon to připouští“ je nutno pojímat v souvislosti s okamžikem vstupu rozhodnutí v právní moc, a to s ohledem na zásadu provádění a posuzování právního úkonu podle v té době účinného procesního předpisu. Dovoláním lze tedy napadnout pouze ta rozhodnutí, která nabyla právní moci v době od 1. 1. 2002. Pro shora uvedený závěr svědčí i okolnost, že přechodná ustanovení zák. č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona. Podstatným argumentem pro tento výklad je též zachování právní jistoty stran trestního řízení, kdy pokud měl např. obviněný u meritorního rozhodnutí soudu druhého stupně, jež nabylo právní moci přede dnem 1. 1. 2002 jistotu, že konečnost rozhodnutí může být zvrácena pouze v ten okamžik účinnými procesními postupy, neměla by tato jistota být dodatečně narušena v souvislosti s účinností nového procesního předpisu. Z výše uvedených skutečností pak vyplývá, že pokud napadené usnesení nabylo právní moci dne 10. 12. 2001, nelze jej napadnout dovoláním, resp. proti tomuto rozhodnutí podané dovolání musí být podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítnuto. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení ve smyslu §265i odst. 3, 4 tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. dubna 2002 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/16/2002
Spisová značka:11 Tdo 52/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:11.TDO.52.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18