ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.17.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 17/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2002 stížnost obviněného S. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 9 To 118/01, a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 písm. a) tr. řádu se usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 9 To 118/01, zrušuje .
Podle §66 odst. 1 tr. řádu se obviněnému S. B. u k l á d á pořádková pokuta ve výši 5.000,- Kč.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 30. 4. 2001, sp. zn. 28 T 65/2000, byl obviněný S. B. uznán vinným dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona a podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona a za to byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků se zkušební dobou pěti let, za současného vyslovení dohledu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání. Veřejné zasedání k projednání odvolání bylo Vrchním soudem v Praze nařízeno na den 14. 11. 2001. Obviněný zaslal faxem 13. 11. 2001 v 18.08 hod. omluvu s tím, že je nemocen, doklad o pracovní neschopnosti zaslal soudu následující den v 9.22 hod. a k veřejnému zasedání se nedostavil.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 9 To 118/01, podle §66 odst. 1 tr. řádu uložil obviněnému S. B. pořádkovou pokutu ve výši 10.000,- Kč s odůvodněním, že obviněný záměrně zmařil jednání Vrchního soudu v Praze.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, protože nesouhlasí s názorem, že záměrně zmařil jednání Vrchního soudu v Praze, a uvádí, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, což soudu včas sdělil. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení jako nezákonné a nedůvodné zrušil.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru.
Ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec, sp. zn. 28 T 65/2000, bylo zjištěno, že obviněnému S. B. bylo předvolání k odvolacímu jednání před Vrchním soudem v Praze doručeno do vlastních rukou dne 7. 9. 2001. Obviněný byl v pracovní neschopnosti od 23. 10. 2001, kdy závažnost onemocnění byla potvrzena při lékařské prohlídce dne 30. 10. 2001 a pracovní neschopnost prodloužena minimálně do 23. 11. 2001. Obviněný tak nejpozději od 30. 10. 2001 věděl, že se s ohledem na pracovní neschopnost, jejíž příčinou byly silné bolesti páteře, nebude moci dostavit ze svého bydliště v Jablonci nad Nisou k Vrchnímu soudu v Praze. Měl proto o tomto stavu vrchní soud vyrozumět tak, aby bylo ještě možno, pokud by trval na osobní účasti u jednání, veřejné zasedání přeložit. Obviněný takový postup nezvolil a omluvu zaslal odvolacímu soudu doslova v předvečer konání veřejného zasedání, přičemž v omluvě pouze konstatuje svou pracovní neschopnost, kterou dokládá až příští den, ale o odročení veřejného zasedání nežádá. Pokud odvolací soud veřejné zasedání přesto odročil, je tuto skutečnost nutno přičíst nezodpovědnému jednání obviněného, který o svém zdravotním stavu informoval soud až ve chvíli, kdy zmaření veřejného zasedání nebylo možno zabránit.
Jednání obviněného je proto důvodem pro uložení pořádkové pokuty ve smyslu ustanovení §66 odst. 1 tr. řádu. S ohledem na situaci, které se obviněný tímto jednáním dopustil, a s ohledem na jeho osobní poměry, je však tuto pokutu ve výši 10.000,- Kč nutno považovat za příliš přísnou.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a sám uložil obviněnému S. B. pořádkovou pokutu ve výši 5.000,- Kč, kterou považuje za přiměřenou všem okolnostem případu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. března 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera