ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.21.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 21/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2002 stížnost obviněného S. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 4 To 36/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného S. S. z a m í t á .
Odůvodnění:
Obžalobou Krajské státní zástupkyně v Plzni je obviněný S. žalován pro pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. zák. spáchaný ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Spolu s ním jsou žalováni ještě obvinění J. B., M. Š., J. H., J. M., P. K. a P: T. Obžaloba napadla Krajskému soudu v Plzni dne 27. 11. 2001.
Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 3. 2002, sp. zn. 34 T 15/2001, byla podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítnuta žádost obviněného S. S. o propuštění z vazby na svobodu.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný S. S. stížnost a připojil k ní písemný slib a nabídku své matky M. E. na nahrazení vazby její zárukou.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 4 To 36/02, byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost obviněného a podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nebyl přijat jeho písemný slib a nabídka záruky jeho matky M. E. Dále bylo podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu rozhodnuto o jeho dalším ponechání ve vazbě.
Proti výroku o nepřijetí slibu, záruky matky a o ponechání ve vazbě podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou odůvodnil tím, že jeho slib splňuje všechny formální náležitosti uvedené v ustanovení §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu, a že z důkazů, které byly v hlavním líčení provedeny, jednoznačně nevyplývá, že by se dopustil trestné činnosti, která je mu kladena za vinu. Protože nejsou dány důvody k dalšímu prodloužení vazby, navrhl, aby byl propuštěn z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná.
Obviněný byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 2. 12. 2000, sp. zn. Nt 116/2000, z důvodů uvedených v §67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu. V současné době je ve vazbě už jen z důvodu §67 písm. c) tr. řádu.
Proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani případná změna právního posouzení jeho jednání v důsledku změny trestního zákona a trestního řádu. Obviněný byl v minulosti opakovaně odsouzen pro majetkovou trestnou činnost a od jejího opakování ho neodradily ani nepodmíněné tresty odnětí svobody, které si odpykal. Stíhání obviněného se v současné době nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně. Charakter trestné činnosti a dosavadní způsob života obviněného tak i nadále opodstatňují důvodnost vazby ve smyslu §67 písm. c) tr. řádu. Stejné hledisko je nutno uplatnit i na hodnocení věrohodnosti slibu obviněného a spolehlivost záruky jeho matky. Z tohoto pohledu je nepodstatné, zda nabídnutý slib obsahuje všechny formální náležitosti, či nikoli. Obviněný svým dosavadním životem zatím nepřesvědčil, že je v tak zásadních otázkách možno věřit jeho slibům nebo záruce, kterou za něj nabízí někdo tak nekritický, jako může být za určité situace matka.
Nejvyšší soud se v tomto směru plně ztotožňuje s argumentací vrchního soudu a v podrobnostech na ně odkazuje.
Není pochyb o tom, že o vině či nevině obviněného bude rozhodnuto teprve v průběhu dalšího trestního řízení. Zatím je možno pouze konstatovat, že výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud a z tohoto hlediska je nutno hodnotit i ponechání obviněného ve vazbě. I v tomto směru se lze ztotožnit s postupem vrchního soudu podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu a jeho zdůvodněním. K tomu je možno jen dodat, že řízení před soudem přitom až dosud probíhá bez zbytečných průtahů.
Pro úplnost je nutno k napadenému usnesení dodat, že rozhodování o dalším trvání vazby podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu bylo nadbytečné, protože postupem Krajského soudu v Plzni i Vrchního soudu v Praze při rozhodování o žádosti obviněného o propuštění z vazby byl beze zbytku naplněn požadavek §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu na pravidelný přezkum důvodnosti další vazby. Vrchní soud v Praze tak fakticky rozhodoval dvakrát o téže otázce. Poprvé jako soud prvního stupně, podruhé jako soud druhého stupně. Namístě bylo však jeho prvostupňové rozhodování jen v otázce nabídnutého slibu a záruky.
Přes toto formální pochybení napadeného rozhodnutí se stížnost obviněného nemohla shledat s úspěchem, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera