ECLI:CZ:NS:2002:11.TVO.31.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 31/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2002 stížnost obviněného J: Z., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 10/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného J. Z. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2001, sp. zn. 43 T 7/2001, byl obviněný J. Z. uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zák., krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák., zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák., krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 4 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., a odsouzen jednak k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi a půl roku se zařazením pro výkon obou trestů do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2002, sp. zn. 5 To 10/02, byl obviněný J. Z. podle §71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu ponechán ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, kterou odůvodnil tím, že celou dlouhou dobu není ve vazbě proto, že by u něj skutečné důvody vazby existovaly, ale proto, že je vůči němu využíváno vazby jako represe. Protože vazbu nepovažuje za důvodnou, navrhuje, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby byl z vazby propuštěn a slibuje, že se sám a dobrovolně k soudu kdykoliv dostaví.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Postup Vrchního soudu v Praze podle §71 odst. 4, odst. 6, odst. 7 tr. řádu poté, co mu trestní věc obviněného byla předložena k projednání odvolání, je nutno považovat za správný a odpovídající potřebě šetřit v pravidelných intervalech důvodnost vazby.
Obviněný je stíhán pro rozsáhlou, vesměs majetkovou trestnou činnost. V době rozhodování Vrchního soudu v Praze o ponechání obviněného ve vazbě, se věc nacházela ve stadiu řízení před odvolacím soudem. Obviněný je ve vazbě od zahájení trestního stíhání a důvody vazby podle §67 písm. a), c) tr. řádu u něj trvaly prakticky po celou dobu trestního řízení, a to až do jednání odvolacího soudu. V současné době jsou úvahy o důvodnosti vazby obviněného již bezpředmětné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 4. 2002, sp. zn. 5 To 10/02, bylo trestní stíhání proti obviněnému pravomocně skončeno, a obviněný byl převeden z vazby do výkonu trestu. Až do této doby však byla vazba obviněného důvodná a Nejvyšší soud se v tomto směru ztotožňuje se zdůvodněním napadeného usnesení, na které v plném rozsahu odkazuje.
Za tohoto stavu se nemohla stížnost obviněného shledat s úspěchem a Nejvyšší soud nemohl než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera