ECLI:CZ:NS:2002:11.ZP.10.2002.1
sp. zn. 11 Zp 10/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 26. listopadu 2002 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve věci navrhovatele Vlády České republiky, proti odpůrci H. 90, o rozpuštění politického hnutí, takto:
Politické hnutí H. 90 se r o z p o u š t í .
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odpůrce je povinen zaplatit státu na účet Nejvyššího soudu České republiky částku 1000 Kč jako soudní poplatek do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Likvidátorem se určuje JUDr. D. S., advokát, advokátní kancelář R., P. n. 46.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky obdržel dne 14. 3. 2002 návrh navrhovatele na rozpuštění politického hnutí H. 90. Navrhovatel odůvodnil výše uvedený návrh tím, že po pozastavení činnosti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. 11 Zp 26/99, neučinilo H. 90 kroky k odstranění závadného stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti, tj. dodatečně nesplnilo povinnost vyplývající z ustanovení §18 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), když nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 1996 a 1997. Nadto Poslanecké sněmovně nebyly předloženy výroční finanční zprávy ani za roky 1998 až 2000. Navrhovateli není známa jakákoli jiná jeho aktivita. Přitom podle §14 odst. 2 zákona mohou strany a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění strany a hnutí.
Odpůrce se k návrhu, který mu byl doručen dne 28. 3. 2002 vyjádřil v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 12. 4. 2002. Uvedl, že H. 90 zrušilo svůj účet v bance a jednotliví členové celostátní reprezentace si hradí své náklady z vlastních prostředků. V souvislosti s řízením před Nejvyšším soudem byla svolána republiková reprezentace, která rozhodla předložit zbývající výroční zprávy. Zároveň bylo konstatováno, že H. 90 plní své stanovy.
Navrhovatel v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 14. 11. 2002 sdělil, že ze strany odpůrce od podání návrhu k nápravě ani jednoho z konstatovaných pochybení nedošlo a návrh je proto i nadále aktuální.
Jednání před Nejvyšším soudem dne 26. 11. 2001 se navrhovatel ani odpůrce neúčastnil. Předvolání k jednání bylo doručeno navrhovateli dne 1. 11. 2001 a odpůrci dne 4. 11. 2002.
Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2000, sp. zn. 11 Zp 26/99, vyplývá, že činnost H. 90 byla pozastavena podle §14 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), protože byla v rozporu s ustanovením §18 odst. 1 zákona. Bylo zjištěno, že hnutí opakovaně nesplnilo své povinnosti vyplývající z posledně citovaného ustanovení, neboť nepředložilo Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční finanční zprávy za léta 1996 a 1997. Usnesení nabylo právní moci dnem 26. 6. 2000.
Podle §13 odst. 6 zákona platí, že strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění [odst. 1 písm. b)], jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
Podle §14 odst. 2 zákona může strana a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v §15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany.
Ve smyslu ustanovení §15 odst. 1 zákona o rozpuštění hnutí rozhoduje na návrh vlády (popř. na návrh prezidenta republiky) Nejvyšší soud v řízení upraveném v ustanovení §200i o. s. ř.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný, protože odpůrce i po pozastavení činnosti v zákonem stanovené době, tj. po dobu jednoho roku, neučinil žádné úkony směřující k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti.
Podle §18 odst. 1 zákona jsou strany a hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) citovaného ustanovení.
Ze zprávy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ze dne 21. 11. 2002 se podává, že H. 90 nepředložilo a to ani dodatečně své výroční finanční zprávy za roky 1996 až 2001. Stejné skutečnosti ohledně nepředložení výročních finančních zpráv jsou pak patrné i z příslušných usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávám o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za příslušné roky a z usnesení ohledně doplnění výročních finančních zpráv.
Nejvyšší soud proto k důvodnému návrhu vlády rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany.
Navrhovatel měl sice v řízení ve věci úspěch, avšak je zřejmé, že mu žádné náklady nevznikly. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§142 odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o zaplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení podaného navrhovatelem, který je od soudního poplatku osvobozen podle §11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se opírá o ustanovení §2 odst. 3 větu první a §7 odst. 1 tohoto zákona a o položku 2 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou tohoto zákona. Soudní poplatek přitom činí částku 1000 Kč, a proto bylo rozhodnuto o povinnosti odpůrce zaplatit na soudním poplatku tuto částku na účet Nejvyššího soudu České republiky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Ve shodě s ustanovením §13 odst. 6 zákona určil Nejvyšší soud likvidátorem JUDr. D. S., který bude postupovat se zřetelem na ustanovení §12 odst. 4 zákona, za přiměřeného použití příslušných ustanovení obchodního zákoníku (§70 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§200i o. s. ř.).
V Brně dne 26. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch