ECLI:CZ:NS:2002:11.ZP.20.2002.1
sp. zn. 11 Zp 20/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana rozhodl v právní věci navrhovatelky Bc. M. P., proti odpůrci Státní volební komisi se sídlem v Praze 1, U Obecního domu č. 3, o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, takto:
Návrh se z a m í t á.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelka M. P. podala dne 25. června 2002 u Nejvyššího soudu „stížnost na porušení volebního zákona“. Navrhovatelka ve svém podání uvádí, že dne 14. června 2002 podala elektronickou poštou stížnost Státní volební komisi na porušení volebního zákona v městské části Praha 1 ve věci opožděného vyvěšení prohlášení odvolání kandidátů politické strany Pravý blok – vylosované číslo pro hlasovací lístek č. 27, neboť toto odvolání bylo doručováno postupně do volebních okrsků v městské části Praha jednu až dvě hodiny po zahájení prvního dne voleb, tj. po 14 hodině, čímž byla narušena regulérnost voleb do Parlamentu ČR.
Navrhovatelka je toho názoru, že výše uvedeným postupem došlo k porušení volebního zákona, neboť voliči, kteří odvolili ihned po zahájení prvního dne voleb, nebyli informováni o této skutečnosti a v dobré víře volili politickou stranu Pravý Blok třeba i s ohledem na jména kandidátů této strany, kteří však byli vedením politické strany v souladu s volebním zákonem z této kandidatury odvoláni zmocněncem politické strany. V daném případě se pak voliči, kdyby o této skutečnosti byli řádně a včas informováni, mohli se rozhodnout volit třeba i jinou politickou stranu a dát třeba preferenční hlas jinému kandidátovi.
Odpůrce - Státní volební komise - podal vyjádření dne 27. 6. 2002 k návrhu. Ve svém vyjádření uvádí:
O zveřejnění oznámení o vzdání se nebo odvolání kandidatury při volbách do Poslanecké sněmovny hovoří §36 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Z tohoto ustanovení vyplývá, že okresní soud v sídle kraje zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny. V Praze je podle §7 odst. 1 písm. e) okresním úřadem v sídle kraje Magistrát hlavního města Prahy. Ten prohlášení obdržel, jak vyplývá z materiálu, dne 12. června 2002 v 10.05 hodin. Lhůty pro postup při volbách do Poslanecké sněmovny se počítají podle §97a volebního zákona, který v odstavci 2 stanoví, že lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny začíná podle §1 odst. 4 a odst. 6 v pátek ve 14.00 hodin, prohlášení bylo doručeno tedy ve lhůtě, která založila v daném případě Magistrátu hlavního města Prahy povinnost zveřejnit dané prohlášení podle §36 odst. 4 volebního zákona.
Za vybavení volební místnosti odpovídá podle §14b písm. a) volebního zákona obecní úřad. Není zřejmé, zda ze strany stěžovatelky nejde o pouhé nepochopení, neboť ve volební místnosti se vyvěšuje pouze kopie prohlášení o vzdání se nebo o odvolání kandidatury. Členové okrskové volební komise v souvislosti s institutem vzdání se nebo o odvolání kandidatury nejsou oprávněni nic podepisovat ani osvědčovat.
Nejvyšší soud přezkoumal podaný návrh a dospěl k následujícím závěrům:
Podle §87 odst. 1 zákona. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon„), se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (tj. §200n o. s. ř.) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Podle §87 odst. 5 zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může navrhovatel podat, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.
Podle §88 odst. 2 zákona je k řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta příslušný Nejvyšší soud.
Řízení se koná podle ustanovení §200n o. s. ř., kdy účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena (§200n odst. 3 o. s. ř.).
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§200n odst. 4 o. s. ř.).
Oficiální výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhlásila Státní volební komise dne 18. 6. 2002.
Z výpisu ze stálého seznamu voličů bylo zjištěno, že navrhovatelka je zapsána ve stálém voličském seznamu pro Prahu 1, a to ve volebním okrsku č. 007.
Na základě výše uvedených skutečností může Nejvyšší soud konstatovat, že návrh byl podán ve lhůtě stanovené v zákoně a ze zákona oprávněnou osobou.
Jinak je ovšem nutno uvést, že návrh, tak jak byl podán Nejvyššímu soudu, neumožňuje přezkoumání věci a její rozhodnutí v mezích, které zákon pro soudní ochranu ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky stanoví. V zákonných ustanoveních citovaných shora je návrh, se kterým se může oprávněná osoba obrátit na soud, vymezen tak, že může směřovat proti platnosti volby konkrétního kandidáta (konkrétních kandidátů), který byl zvolen ve volebním okrsku, ve kterém je navrhovatel, pokud jde o voliče, zapsán do stálého seznamu voličů. Důvodem, pro který může být návrh podán, přitom může být jen kvalifikované porušení volebního zákona - porušení, které mohlo ovlivnit výsledek volby takového kandidáta, resp. kandidátů.
Soudní přezkum platnosti volby se přitom uskutečňuje ve zvláštním druhu občanského soudního řízení sporného, v němž pro navrhovatele přiměřeně platí povinnosti tvrzení a důkazní (§101 odst. 1 a §120 odst. 1 o. s. ř.).
Navrhovatelka v návrhu neuvádí kandidáta, popř. kandidáty, u nichž by se domáhala vyslovení neplatnosti jejich volby a u nichž by dovozovala souvislost jejich volby s vytýkanými porušeními volebního zákona.. V tomto směru její návrh vyznívá jen jako požadavek na to, aby Nejvyšší soud vyslovil, že nesprávným postupem příslušných orgánů došlo ve volebních okrscích v městské části Praha 1 k určitému porušení volebního zákona. Takové rozhodnutí však Nejvyšší soud v řízení podle §87 odst. 1 zákona vydat nemůže.
Již z tohoto důvodu nebylo možno návrhu vyhovět a Nejvyšší soud jej proto zamítl.
Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je zvláštním druhem řízení i ve vztahu k rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že v posuzovaném případě je nutno s přihlédnutím k předmětu řízení rozhodnout o nákladech řízení podle ustanovení §146 odst. 1 písm. a) per. analogiam o. s. ř. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný (§200n odst. 5 o. s. ř.).
V Brně dne 3. července 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch