ECLI:CZ:NS:2002:11.ZP.40.2002.1
sp. zn. 11 Zp 40/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana v právní věci navrhovatele I. K. proti odpůrci O. ú. v O. o návrhu na neplatnost voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2002 a ve dnech 1. a 2. listopadu 2002 takto:
Návrh se z a m í t á.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 8. 11. 2002 se navrhovatel domáhal „zrušení dosavadních výsledků voleb do Senátu ČR“ a „úpravy textu volebního zákona tak, že platnost jakýchkoliv voleb do Parlamentu nebo Senátu nebo prezidenta republiky, pokud se nezúčastní více jak 51 % občanů – voličů, budou tyto volby prohlášeny za neplatné.“
Nejvyšší soud, jehož příslušnost k řízení je založena ustanovením §88 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), dospěl k závěru, že návrh je nutno zamítnout.
Podle čl. 18 odst. 2 Ústavy České republiky má právo volit každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Právo občana podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců vyplývá také z čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ve shodě s čl. 20 Ústavy stanoví další podmínky výkonu volebního práva, organizace voleb a rozsah soudního přezkumu zákon. Tímto zákonem je výše již citovaný zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud jde o volby do Senátu Parlamentu České republiky, pak podle §87 odst. 2 zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (tímto „zvláštním předpisem“ je ustanovení §200n o. s. ř.) a rovněž každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen. Jinak se možnost obrátit se na soud v těchto věcech týká politických stran, hnutí, koalic a registrovaných nezávislých kandidátů. Návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Ve smyslu ustanovení §200n odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodne o návrhu do dvaceti dnů bez jednání usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky a jež nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
Ze zprávy M. m. O. ze dne 12. 11. bylo zjištěno, že „I. K., trvale hlášen O., K. 13, je zapsán do stálého seznamu voličů pro volby do senátu. V listopadu 2002 ve městě O. se však volby do senátu Parlamentu České republiky nekonaly.“
Na základě výše uvedené zprávy Nejvyšší soud zjistil, že navrhovatel není osobou, kterou zákon opravňuje k tomu, aby se mohla domáhat zákonem stanoveným postupem soudního přezkumu dodržování příslušných ustanovení volebního zákona v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných v tomto roce návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti těchto voleb, resp. návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta. Navrhovatel jako občan (§1 odst. 5 zákona), jemuž náleží výkon volebního práva je zapsán ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku, v němž se volby do Senátu v roce 2002 (ve dnech 25. a 26. 10. 2002, resp. 1. a 2. 11. 2002) vůbec nekonaly. Není tedy nositelem subjektivního práva, jež by ho opravňovalo domáhat se soudního přezkumu postupem uvedeným v §87 odst. 2 zákona. Volební zákon, jakožto hmotně právní norma, nezakládá takové oprávnění navrhovatele; navrhovatel tedy není nositelem subjektivních práv vyplývajících ze zákona, jež by mu umožňovaly úspěšně se domáhat soudního přezkumu výsledků těchto voleb. Tento stav podle hmotného práva představující na straně navrhovatele nedostatek věcné legitimace se v řízení promítne tak, že navrhovatel je neúspěšný. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že návrh se zamítá bez toho, že by se dále zabýval jeho obsahem.
Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb je zvláštním druhem řízení i z hlediska rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má za to, že s přihlédnutím k povaze, účelu a předmětu tohoto řízení je nutno rozhodnout o nákladech řízení ve smyslu §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., per. analogiam. Platí tedy pro toto řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí zákon opravné prostředky nepřipouští (§200n odst. 5 o. s. ř.).
V Brně dne 19. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch