ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1145.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 1145/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné P. v.o.s., zastoupené advokátem, proti povinnému S. V., zastoupenému advokátem, vyklizením bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 23 E 1319/2001, o dovolání povinného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. ledna 2002, č. j. 23 E 1319/2001-30, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2002, č. j. 16 Co 88/2002-41, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. ledna 2002, č. j. 23 E 1319/2001-30, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2002, č. j. 16 Co 88/2002-41, se odmítá.
III. Povinný je povinen zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 700,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce, advokáta.
Odůvodnění:
Shora uvedená rozhodnutí soudů obou stupňů napadl povinný podáním označeným jako dovolání.
Z ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu v platném znění (dále též jen „o.s.ř.“), dle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, však vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze.
Jelikož funkční nepříslušnost Nejvyššího soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení, které touto vadou trpí, v této části podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2000 pod poř. č. 45).
Bylo-li dovolací řízení zahájeno – podáním dovolání u obvodního soudu – 16. května 2002 (č. l. 51), určuje se výše odměny podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), účinné dnem 1. ledna 2001 (ustanovení §21 vyhlášky).
Náklady oprávněné v dovolacím řízení spočívají (jedná-li se o výkon rozhodnutí vyklizením z bytu) v částce 625,- Kč představující 50 % sazbu odměny za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §12 odst. 1 písm. a) bod 2., §14 odst. 1, §15 vyhlášky) - sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 117/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.
Výrok II. usnesení - v souladu s ustanoveními §237 odst. 1 písm. c), §238a odst. 2 a §243c odst. 2 o. s. ř. - není odůvodněn.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. listopadu 2002
JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.
předseda senátu