ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1607.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 1607/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města K. proti povinnému P. H., zastoupenému advokátkou, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. E 3134/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2001, č.j. 20 Co 89/2001-16, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 6. 2. 2001, č.j. E 3134/2001-8, jímž Okresní soud v Kladně nařídil výkon rozsudku téhož soudu ze dne 20. 4. 2000, sp. zn. 10 C 216/99, vyklizením povinného z označeného bytu, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud z doručenky prokazující postup pošty při doručování zjistil, že vykonávaný rozsudek, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu, stanovena tříměsíční výpovědní lhůta a určena lhůta k plnění (vyklizení) tak, že počne běžet od uplynutí výpovědní lhůty, byl povinnému doručen „podle §47 odst. 2 o.s.ř. uložením“ na poště dne 18. 6. 2000; uzavřel proto, že právní moci rozsudek nabyl 5. 7. 2000 a vykonatelným se stal 15. 11. 2000 (uplynutím patnácti dnů od skončení běhu výpovědní lhůty).
Rozhodnutí krajského soudu napadl povinný (zastoupený advokátkou) včasným dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ ve spojení s §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), namítaje, že „otázky doručování rozsudku do vlastních rukou v případě, který je dále …popisován,“ nebyly dosud judikaturou řešeny. V době, kdy mělo dojít k zanechání tiskopisu „výzva“ s upozorněním, že doručovatel přijde adresátu doručit písemnost znovu, byla schránka, umístěná v přízemní hale sídlišťového domu, v němž byl byt, ve kterém bydlel, poškozena (dvířka nebylo možno uzamknout, popř. zcela chyběla); jinak si totiž nedovede dovolatel vysvětlit, že se mu tiskopis nikdy nedostal do rukou. Podle jeho názoru měl doručovatel postupovat tak, jakoby adresát zásilky schránku vůbec neměl, tedy výzvu zanechat v odevzdacím místě jiným vhodným způsobem, jak uvádí bod 18. přílohy č. 5 k (tehdy platné) vyhlášce č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejich uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb. Protože pošta postupovala v rozporu s platnými předpisy, nebyly splněny podmínky náhradního doručení podkladového rozsudku, který se tak nemohl stát vykonatelným. Ke tvrzení ohledně stavu domovních schránek navrhl provedení důkazů výslechem poštovní doručovatelky a nájemníků v domě.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí), kterým soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (srov. §238a odst. 2, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání založit nemohou). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci).
Dovolatel - posuzování z hlediska obsahu dovolání - důvod podřaditelný ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. neuplatnil. Právní závěr o nevykonatelnosti podkladového rozhodnutí vybudoval na skutkovém tvrzení (poškození domovní schránky v době prvního pokusu o doručení písemnosti do vlastních rukou), jehož pravdivost odvolací soud nemohl ověřit, když toto tvrzení povinný do rozhodnutí o odvolání nevznesl. Protože výhrady proti skutkovým zjištěním uplatnitelné způsoby, které předjímají dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ nebo odst. 3 o.s.ř., nelze v rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost má být založena na ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., zohlednit, a jelikož k případným vadám vyjmenovaným v §242 odst. 3 větě druhé o.s.ř. (tedy i k „jiným“ vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) dovolací soud přihlíží jen, je-li dovolání přípustné (tj. v souzené věci pouze za předpokladu, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, který naplněn není), nezbylo Nejvyššímu soudu než dovolání odmítnout (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Povinný (dovolatel) z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; tomu odpovídá výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. června 2002
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu