ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1854.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 1854/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R.M., a.s., proti povinné P. K., prodejem movitých věcí pro částku 8.213,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 47 E 706/2000, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.3.2001, č.j. 13 Co 1538/2000-18, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věci povinné; předložené rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR – Č. t. ú. podle názoru obou soudů není vykonatelným titulem.
V dovolání proti tomuto usnesení oprávněná obšírně zdůvodnila závěr opačný, namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jež spočívá v tom, že odvolací soud nepřípustně přezkoumal správní rozhodnutí co do jeho obsahu, a nesprávně posoudil i otázku působnosti Ministerstva dopravy a spojů ČR – Č. t. ú.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.”).
Podle bodu 15. téhož ustanovení odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Podle dosavadních předpisů tudíž právem rozhodoval (byť až 27.3.2001) odvolací soud o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a v důsledku toho i o dovolání platí, že se projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 (směřuje totiž proti rozhodnutí odvolacího soudu, jež bylo „vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů“).
Projednání a rozhodnutí dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu citovaného bodu 17. části dvanácté, hlavy první, zákona č. 30/2000 Sb. zahrnuje nejen (kupříkladu) posuzování podmínek řízení, přípustnosti dovolání, náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posouzení, zda dovolání bylo podáno včas, včetně určení počátku lhůty k jeho podání (shodný názor vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19.4.2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněném pod č. 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v mnoha rozhodnutích dalších).
Dovolání tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce (od právní moci rozhodnutí) stanovené v §240 odst. 1 o.s.ř., a naopak se neuplatní lhůta dvou měsíců (od doručení) stanovená v §240 odst. 1 o.s.ř., ve znění účinném od 1.1.2001.
Ze spisu se podává, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno povinné 6.6.2001 a oprávněné dne 7.6.2001, a téhož dne nabylo i právní moci.
Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. pondělí 9.7.2001. Dovolání podané k poštovní přepravě až 7.8.2001 je tedy zjevně opožděné (po lhůtě bylo ostatně i sepsáno).
Nejvyšší soud proto nemohl než dovolání oprávněné podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 (per analogiam) o.s.ř.; povinné, jež by měla na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2002
JUDr. Vladimír Kurka, v.r.
předseda senátu