ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.1883.2001.1
sp. zn. 20 Cdo 1883/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. P., proti žalovanému B. S., za účasti vedlejší účastnice na straně žalobce I. P., o návrhu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 10 C 155/99, o dovoláních žalobce a vedlejší účastnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.2001, č.j. 30 Co 3/2001-164, takto:
I. Dovolání žalobce a vedlejší účastnice se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl návrh na obnovu řízení.
Žalobce a vedlejší účastnice (zastoupeni advokáty) podali proti usnesení odvolacího soudu dovolání, v nichž namítli, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkových zjištění, jež nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Dovolání byla podána opožděně.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „o.s.ř.”).
Podle bodu 15. téhož ustanovení odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Podle dosavadních předpisů tudíž právem rozhodoval (byť až 9.1.2001) odvolací soud o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně č.j. 10 C 155/99-116, jestliže bylo vydáno 30.6.2000, a v důsledku toho i o dovolání platí, že se v souladu s citovaným ustanovením projedná a rozhodne podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001 (směřuje totiž proti rozhodnutí odvolacího soudu, jež bylo „vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů“).
Projednání a rozhodnutí dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu citovaného bodu 17. části dvanácté, hlavy první, zákona č. 30/2000 Sb. zahrnuje nejen (kupříkladu) posuzování podmínek řízení, přípustnosti dovolání, náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posouzení, zda dovolání bylo podáno včas, včetně určení počátku lhůty k jeho podání (shodný názor vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19.4.2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněném pod č. 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v mnoha rozhodnutích dalších).
Dovolání tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce (od právní moci rozhodnutí) stanovené v §240 odst. 1 o.s.ř., a naopak se neuplatní lhůta dvou měsíců (od doručení) stanovená v §240 odst. 1 o.s.ř., ve znění účinném od 1.1.2001.
Ze spisu se podává, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno vedlejšímu účastníku a žalobci dne 30.1.2001. Žalovaný, vzhledem k tomu, že nebyl při doručování dne 31.1.2001 zastižen, byl vyzván k vyzvednutí zásilky, a ta uložena na poště; v souladu s ustanovením §46 odst. 2 o.s.ř. ve znění účinném po 1.1.2001 (neboť dle části dvanácté, hlavy první, bodu 6, přechodných a závěrečných ustanovení se podle právních předpisů účinných před 1.1.2001 doručí toliko písemnosti odeslané před 1.1.2001) za den doručení rozhodnutí odvolacího soudu žalovanému, a tím za den nabytí právní moci, jest považovat pondělí 5.2.2001.
Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pak bylo ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. pondělí 5.3.2001. Dovolání žalobce a vedlejší účastnice podané na poštu až dne 3.4.2001, resp. osobně u soudu prvního stupně dne 30.3.2001, jsou tedy zjevně opožděná (po lhůtě byla ostatně i sepsána).
Nejvyšší soud proto nemohl než dovolání žalobce a vedlejší účastnice jako opožděná podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 (per analogiam); žalovanému, jenž by měl na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2002
JUDr. Vladimír Kurka, v.r.
předseda senátu