ECLI:CZ:NS:2002:20.CDO.462.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 462/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce L. Š. proti žalovaným 1) L. V. a 2) J. V., o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 403/99, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2001, č.j. 15 Co 194/2001-46, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.200 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 10. 2000, č.j. 7 C 403/99-28, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl návrh žalovaných na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 7 C 58/94 (ve výroku o nákladech řízení je změnil), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozhodnutí městského soudu napadli žalovaní (zastoupeni advokátem) dovoláním, jímž – vedle věcných námitek – argumentují ve prospěch jeho včasnosti. Dovolatelé vyjadřují názor, podle něhož odvolací soud, který odvolání proti usnesení soudu prvního stupně projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000), měl v otázce „podání dovolání“ použít občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2001, konkrétně ustanovení týkající se poučení o opravných prostředcích v písemném vyhotovení rozhodnutí. Neobsahuje-li proto napadené usnesení poučení o dovolání, lze je podle dovolatelů podat do čtyř měsíců od doručení rozhodnutí (§240 odst. 3 občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001).
Žalobce ve vyjádření navrhl, aby dovolací soud dovolání jako opožděné odmítl.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož rozhodnutí soudů obou stupňů v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 58/94, jehož obnova je navrhována, byla vydána přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. (část dvanáctá, hlava I, bod 16. cit. zákona), Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání je opožděné.
V usnesení ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2001 pod č. 70, Nejvyšší soud vysvětlil, že projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17. hlavy I. části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání.
Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1 věta první, odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Dovolací lhůta jednoho měsíce je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu, který poučení o mimořádném opravném prostředku (dovolání) v souladu s ustanovením §169 odst. 1 o.s.ř. neobsahoval, prostřednictvím pošty dne 22. 6. 2001 doručen jak zástupci žalobce, tak zástupci žalovaných; rozhodnutí týž den nabylo právní moci (srov. §167 odst. 2, §159 odst. 1, §211 o.s.ř.). Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání bylo pondělí 23. 7. 2001 (srov. §57 odst. 2, 3 o.s.ř.).
Bylo-li dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno k poštovní přepravě (zásilka č. R 029731 pošty Praha 1) až 23. 8. 2001, stalo se tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty (po uplynutí této lhůty bylo ostatně též vyhotoveno /je datováno 21. 8. 2001/). Nejvyšší soud proto dovolání – bez jednání (§243a odst. 1 o.s.ř.) – podle ustanovení §243b odst. 4 věty první a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. odmítl.
Žalovaní (dovolatelé) zavinili, že dovolání bylo odmítnuto, takže žalobce má podle ustanovení §146 odst. 2 věty první (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Protože dovolací řízení bylo zahájeno 23. 8. 2001, určuje se výše odměny podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb.).
Žalobcovy náklady dovolacího řízení spočívají v částce 1.125 Kč představující 50 % sazbu odměny za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání (§1 odst. 1, §2, §10 odst. 1, 3, §14 odst. 1, §15 vyhlášky) – sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky a v částce 75 Kč paušální náhrady ve smyslu §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnut, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 28. listopadu 2002
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu