ECLI:CZ:NS:2002:21.CDO.239.2001.1
sp. zn. 21 Cdo 239/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobkyně L. P. proti žalovanému I. K., o určení, že rozvázání pracovního poměru žalovaným ke dni 31.12.1998 je neplatné a že pracovní poměr skončil ke dni 20.4.1999 dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení §46 odst. 1 písm. b) zák. práce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 19 C 202/99, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. března 2000 č.j. 16 Co 86/2000-29, takto:
Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23.11.1999 č.j. 19 C 202/99-17 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že její pracovní poměr se žalovaným skončil dnem 20.4.1999 dohodou z důvodu uvedeného v ustanovení §46 odst. 1 písm. b) zák. práce, řízení \"ohledně určení\", že rozvázání pracovního poměru žalovaným ke dni 31.12.1998 je neplatné, z důvodu zpětzvzetí žaloby zastavil a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 2.150,- Kč k rukám advokáta a že žalobkyni bude \"prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě\" vrácena částka 500,- Kč. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovaným skončil dohodou ke dni 31.12.1998 a že žaloba žalobkyně proto není důvodná.
Odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9.3.2000 č.j. 16 Co 86/2000-29 podle ustanovení §218 odst.1 písm.a) o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze závěru, že rozsudek soudu prvního stupně, doručovaný do vlastních rukou zmocněnci žalobkyně M. B., byl po opakovaném bezvýsledném pokusu o doručení uložen na poště dne 8.12.1999 a že se ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. považuje za doručený dnem 11.12.1999. Protože patnáctidenní lhůta k podání odvolání (§204 odst. 1 o.s.ř.) uplynula dnem 27.12.1999 a protože žalobkyně podala odvolání na poště až dne 19.1.2000, jde o opožděné odvolání.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že M. B. se v době doručování rozsudku soudu prvního stupně nezdržoval v místě svého bydliště. Od počátku prosince 1999 bydlel z důvodu předoperační rehabilitace v domě v O., ve dnech 15.12.1999 a 20.12.1999 podstoupil operace v nemocnici, kde byl hospitalizován až do dne 24.12.1999, a poté se do dne 4.1.2000 opět zdržoval na adrese O. Protože mu byla zásilka s rozsudkem soudu prvního stupně doručována do místa, kde se nezdržoval, nemohlo dojít k jejímu řádnému doručení uložením na poště ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. Jelikož k platnému doručení rozsudku došlo až dne 4.1.2000 a odvolání žalobkyně bylo podáno k poštovní přepravě dne 19.1.2000, stalo se tak v zákonné patnáctidenní lhůtě. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc projednal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen \"o.s.ř.\" (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. a po doplnění dokazování k prokázání důvodu dovolání (§243a odst. 2 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Postup soudu v občanském soudním řízení (včetně řízení odvolacího) je upraven tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků (§1 o.s.ř.) a aby ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o.s.ř.). Součástí práva na soudní ochranu (§3 o.s.ř.) je právo podat za stanovených podmínek proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání a požadovat, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal. Aniž by zkoumal věcnou stránku napadeného rozhodnutí, je odvolací soud oprávněn a povinen odvolání odmítnout v případech, které jsou uvedeny v ustanovení §218 odst. 1 písm. a) až c) o.s.ř.
Odvolání proti rozhodnutí soudu je podáno včas, bylo-li podáno do patnácti dnů od jeho doručení (srov. §204 odst. 1 větu první o.s.ř.).
Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou (srov. §158 odst. 2 větu první o.s.ř.).
Podle ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, z ustanovení §47 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že písemnost mu může být doručena uložením na poště nebo u orgánu obce jen tehdy, jestliže se v místě doručování zdržuje; z tohoto hlediska je rozhodný den, kdy se doručovatel poprvé pokusil adresátu písemnost doručit (kdy jej nezastihl) a kdy mu proto zanechal uvědomění, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že podle záznamů uvedených na doručence byla zásilka obsahující rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 23.11.1999 č.j. 19 C 202/99-17 doručována zástupci (zmocněnci) žalobkyně M. B. dne 7.12.1999 na adresu jeho trvalého bydliště. Adresát však nebyl v místě doručování zastižen, a proto jej doručovatel uvědomil, že mu zásilku přijde znovu doručit dne 8.12.1999. Protože ani dne 8.12.1999 nebyl M. B. v místě doručování zastižen, uložil v tento den doručovatel zásilku na poště a adresáta o tom vyrozuměl. M. B. si písemnost vyzvedl dne 4.1.2000.
Žalobkyně namítá, že rozsudek soudu prvního stupně nemohl být jejímu zástupci účinně doručen ve smyslu ustanovení §47 odst. 2 věty třetí o.s.ř., neboť v době doručování se její zástupce nezdržoval v místě doručování (tj. v místě svého trvalého bydliště).
K prokázání uvedeného tvrzení bylo v dovolacím řízení provedeno dokazování. Z výpovědí M. B., žalobkyně a svědkyně M. B. bylo zjištěno, že M. B. v době od počátku do poloviny prosince roku 1999 z důvodu předoperační péče přechodně bydlel v rodinném domě v O. Z uvedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že se M. B. ve dnech 7.12.1999 a 8.12.1999 nezdržoval v místě, kde mu byl poštou doručován rozsudek soudu prvního stupně. Nebyly proto splněny předpoklady vyžadované ustanovením §47 odst. 2 o.s.ř. pro uložení této písemnosti na poště a pro její doručení tímto náhradním způsobem.
Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud České republiky je zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243b odst. 1 část věty za středníkem, §243b odst. 2 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud znovu rozhodne též o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení (§243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. března 2002
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu