ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.2095.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 2095/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Jany Hráchové a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce Mgr. J. Č., zastoupeného advokátem, proti žalovanému RNDr. P. M., zastoupenému advokátem, o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 19 C 228/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. dubna 2002, čj. 11 Co 161/2001-99, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení částku 1625,-Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“ ) rozsudkem ze dne 5. dubna 2002, čj. 11 Co 161/2001-99, potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. listopadu 2001, čj. 19 C 228/99-72, kterým byl zamítnut návrh žalobce „na uložení povinnosti žalovanému uzavřít s ním kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl úplatný převod ideálního podílu ve výši 1259/21216 na domě čp. 246 se stavební parcelou č. 229 o výměře 182 m2 v k.ú. P. zapsaných na LV č. 8487 pro k. ú. P., za cenu 163 520,45,- Kč. Dále rozhodl o nákladech řízení. Předmětné rozhodnutí bylo řádně doručeno žalobci dne 31. května 2002.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 2. srpna 2002 na poště pro P. dovolání, které na soud prvního stupně došlo dne 5. srpna 2002. Dovolání je opožděné.
Podle §240 odst. 1 OSŘ může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (§240 odst. 3 OSŘ).
Podle §57 odst. 1 OSŘ se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§240 odst 2, věta první a druhá OSŘ). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odst. 3).
V posuzované věci bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu doručeno žalobci (v té době právně nezastoupenému) dne 31. 5. 2002, jak je zřejmé z obsahu soudní dodejky určené do vlastních rukou a vystavené na jméno žalobce (č. l. 101), a to řádně způsobem podle §46 odst. 1 a §45a OSŘ. To znamená, že posledním dnem k podání dovolání byl den 31. 7. 2002 (středa). Jak však vyplývá z obsahu spisu bylo podáno dovolání žalobce na poštu P. pod R 041032 dne 2. 8. 2002 (srov. otisk razítka příslušné pošty na obálce založené na č. l. 105 spisu).
Z uvedeného tedy plyne závěr, že žalobce podal dovolání až po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty a tedy opožděně.
Podle §241b odst. 1 a §208 odst. 1 OSŘ zjistí-li soud prvního stupně, že dovolání je opožděné, rozhodne o jeho odmítnutí. Proti usnesení o odmítnutí dovolání je odvolání přípustné.
Jak je zřejmé z předkládací zprávy k rozhodnutí o dovolání založené ve spise na č. l. 116 a opakovaně na č. l.121, nepokládal soud prvního stupně podané dovolání za opožděné a proto o něm nerozhodl. Za této situace proto o pozdě podaném dovolání rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5 věta první a za použití §218a odst 1 OSŘ tak, že toto dovolání odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází ze situace, kdy žalobce nebyl úspěšný a žalovanému, který podal vyjádření k dovolání vznikly účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastoupení. Tato odměna představuje podle §7 písm. e/, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb. částku 1550 ,- Kč a dále 75,- Kč podle §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Celkem takto náleží žalovanému 1625,- Kč. O způsobu náhrady i lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nebude-li žalobce plnit dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 26. listopadu 2002
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu