ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.456.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 456/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně H. D., zastoupené advokátem, proti žalované obci H. m. P., zastoupené advokátem, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 527/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. září 2001, čj. 18 Co 246/01-62, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesení, kterým bylo odmítnuto dovolaní, protože nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), nemusí být odůvodněno §243c odst. 2 OSŘ). Rozhodnutí odvolacího soudu řeší otázku, která byla judikaturou již řešena, a tak nemá po právní stránce zásadní význam.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované by příslušela jejich náhrada toliko k účelnému uplatnění nebo bránění práva (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ), kterážto podmínka nebyla splněna, pokud žalovaná ve vyjádření k dovolání pouze vyslovila souhlas se skutkovými a právními závěry odvolacího soudu, aniž by se vyjádřila se k okolnostem přípustnosti dovolání.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. července 2002
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu