ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.805.2002.1
sp. zn. 22 Cdo 805/2002
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně L. S., nar. 22. 8. 1961, zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) L. H., nar. 16. 4. 1942, a 2) M. H., nar. 8. 1. 1944, zastoupeným advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 222/96, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. července 2001, č. j. 11 Co 316/2001-180, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. července 2001, č. j. 11 Co 316/2001- 180, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem z 2. 8. 2000, č. j. 14 C 222/96-148, určil, že „žalobkyně je vlastnicí parcely č. 481 o výměře 66 m2 v obci F., v k. ú. S., zapsané u Katastrálního úřadu v N. J., když hranice zahrady parcely č. 481 se zahradou parcelou č. 479 a domem čp. 123 je stanovena takto: od jižního rohu sporného plotu 2,12 m, jihozápadním směrem po stávajícím drátěném plotu, odkud se lomí v pravém úhlu doprava na severovýchodní roh budovy čp. 123 a hranicí je nadále zeď domu a obvodové zdi až po severní konec plotu.“ (výrok I). Dále rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit náklady řízení žalobkyni a státu (výroky II a III). Rozsudkem z 9. 8. 2001, č. j. 14 C 222/96-159, soud prvního stupně rozhodl, že „doplňuje výrok I rozsudku, č. j. 14 C 222/96-148 o odstavec 2 takto: tato část parcely je v geometrickém plánu č. 304-62/2000, který je ověřen Ing. K. P., označená jako parcela č. 481/2 a tento geometrický plán je součástí rozsudku.“
K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem z 10. 7. 2001, č. j. 11 Co 316/2001-180, rozhodl tak, že odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000 odmítl a doplňující rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000 potvrdil. Rozhodl také o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-148, byl zástupci žalovaných doručen 7. 8. 2000 a poslední den pátnáctidenní odvolací lhůty připadl na 22. 8. 2000. Žalovaní však podali odvolání jak proti rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-148, tak doplňujícímu rozsudku z 9. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-159, až 5. 9. 2000. Odvolací soud z těchto zjištění dovodil, že odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000 podali žalovaní opožděně, neboť „na nabytí právní moci rozsudku z 2. 8. 2000 nemění nic vydání rozsudku doplňujícího z 9. 8. 2000“ a opožděně podané odvolání podle §218 odst. písm. a) OSŘ odmítl. Dále uvedl, že předmětem řízení se stalo určení vlastnického práva k části parc. č. 481 o výměře 66 m2. K zápisu takového práva je podle katastrálního zákona třeba geometrického plánu, který musí být součástí rozsudku. Protože soud prvního stupně jej sice vyhotovil a účastníkům doručil, avšak k rozsudku nepřipojil, „odstranil jeho pochybení odvolací soud tak, že geometrický plán učinil součástí svého rozsudku.“ Z těchto důvodů rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-159, jako věcně správný potvrdil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Vytýkají odvolacímu soudu nesprávný závěr o opožděnosti jejich odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-148. Výrok uvedeného rozsudku, pokud jím bylo rozhodnuto o určení vlastnictví a hranic pozemků, byl pro neurčitost a nesrozumitelnost nevykonatelný a nemohl by být proto ani zapsán v katastru nemovitostí. Na to zástupce žalovaných upozornil soud prvního stupně hned po vyhlášení tohoto rozsudku a proto také soud prvního stupně vydal 9. 8. 2000 rozsudek doplňující. Žalovaní jsou proto přesvědčeni, že lhůta k odvolání i proti rozsudku z 2. 8. 2000 začala běžet až doručením rozsudku doplňujícího. Dále žalovaní vytýkají odvolacímu soudu, že z jeho rozsudku nelze ani zjistit, proč byl doplňující rozsudek soudu prvního stupně z 9. 8. 2000 potvrzen, resp. jak žalobkyně nabyla vlastnictví k části pozemku žalovaných. Nesouhlasí také se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně vydržela část pozemku žalovaných, specifikovanou geometrickým plánem. Žalovaní navrhli, aby rozsudek odvolacího soudu byl v celém rozsahu zrušen, dále zrušeny rozsudky soudu prvního stupně z 2. 8. 2000 a 9. 8. 20000 a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně uvedla, že dovolání nepovažuje za důvodné a proto by mu nemělo být vyhověno.
Nejvyšší soud podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb. provedl řízení o dovolání podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000, tj. podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb.
Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupenými účastníky řízení.
Odvolací soud rozhodl sice o odmítnutí odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-158, rozsudkem, ale protože podle §223 OSŘ odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mění rozsudek, jinak rozhoduje usnesením, vyplývá přípustnost dovolání proti tomuto výroku z §238a odst. 1 písm. e) OSŘ. Ten stanoví, že dovolání proti usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto, je přípustné.
Podle §164 OSŘ předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zřejmé nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom předseda senátu opravné usnesení, které doručí účastníkům, přitom může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, než opravné usnesení nabude právní moci.
Podle §166 odst. l OSŘ nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od právní moci rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci opravit i bez návrhu. Podle §166 odst. 3 OSŘ se návrh na doplnění nedotýká právní moci ani vykonatelnosti původního rozsudku.
Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem z 2. 8. 2000, č. j. 14 C 222/96-148, o určení vlastnictví k části pozemku parc. č. 481 v kat. území S. a o určení hranice mezi parc. č. 481 a parc. č. 479 v uvedeném kat. území. Předmětem řízení bylo tedy určení vlastnictví a určení hranice, o kterých bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto. Pokud soud prvního stupně dalším rozsudkem z 9. 8. 2000, č. j. 14 C 222/96-158, rozhodl, že část parcely č. 481, o níž rozhodl rozsudkem z 2. 8. 2000, je ve vlastnictví žalobkyně, je vymezena ve specifikovaném geometrickém plánu jako parc. č. 481/21 a geometrický plán je součástí rozsudku, nerozhodoval o části předmětu řízení, ale jen opravoval původní výrok o určení vlastnictví tak, aby bylo vůbec zřejmé, o jakou část pozemku parc. č. 481 jde. Rozsudek z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/99-159, nebyl tedy rozsudkem doplňujícím, ale šlo o opravné rozhodnutí. V takovém případě běžela žalovaným lhůta k odvolání proti opravovanému rozsudku z 2. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-148, znovu od doručení opravného rozhodnutí z 9. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-159 (tvoří spolu jeden nedělitelný celek). Opravné rozhodnutí, tj. rozsudek z 9. 8. 2000, č. j. 15 C 222/96-159, bylo žalovaným doručeno 21. 8. 2000, odvolání žalovaných bylo podáno na poště 5. 9. 2000, tedy v patnáctidenní odvolací lhůtě stanovené v §204 odst. l OSŘ.
Závěr odvolacího soudu, že žalovaní podali odvolání proti rozsudku z 2. 8. 2000, opožděně, není tedy správný.
Pokud odvolací soud rozhodl věcně o opravném rozhodnutí, aniž současně přezkoumal rozsudek, který jím byl opraven, nepřezkoumal věcně rozsudek v mezích, ve kterých byl dovoláním napaden (§212 OSŘ) a odňal žalovaným ve smyslu §237 odst. l OSŘ možnost jednat před soudem.
Dovolací soud proto podle §243b odst. l a 2 OSŘ zrušil rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. května 2002
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu