ECLI:CZ:NS:2002:22.CDO.91.2000.1
sp. zn. 22 Cdo 91/2000
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice - ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 271/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. září 1999, č. j. 12 Co 241/99-41 a 12 Co 242/99-41, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem z 22. 9. 1999, č. j. 12 Co 241/99-41 a č. j. 12 Co 242/99-41, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze 4. 12. 1998, č. j. 10 C 271/98-18, ve znění opravného usnesení z 25. 2. 1999, č. j. 10 C 271/98-34, tak, že zamítl žalobu na určení, že žalobce je spoluvlastníkem jedné ideální poloviny specifikovaných pozemků v kat. území S., a rozhodl o nákladech řízení.
Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že žalobce spolu s manželkou J. K. uzavřeli 7. 6. 1979 jako prodávající kupní smlouvu, kterou převedli na stát každý z jedné ideální poloviny mimo jiné pozemek parc. č. 748 v kat. území Ř. nyní S., a z tohoto pozemku posléze vznikly pozemky specifikované v žalobě. K převodu tohoto pozemku nebyl dán souhlas okresního národního výboru (dále jen „ONV“) a předmětná kupní smlouva nebyla ani registrována státním notářstvím. Soud prvního stupně dovodil, že nedošlo-li na návrh podaný do tří let od uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu nebo k její registraci, nastoupila podle §47 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb. domněnka, že účastníci od smlouvy odstoupili. Podle §48 odst. 2 ObčZ ve znění uvedené novely se tímto odstoupením smlouva od počátku ruší a žalobce tak nepozbyl spoluvlastnický podíl k pozemkům vzniklým z původně převáděného pozemku parc. č. 748. Odvolací soud naproti tomu dospěl k závěru, že systematickým výkladem ObčZ ve znění před novelou, provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., lze dovodit, že požadavek registrace se týkal jen nabývání nemovitostí do osobního a soukromého vlastnictví (§§133-135 toho znění ObčZ byly nadepsány „Nabývání do socialistického vlastnictví“) a §490 odst. 2 upravoval nabývání nemovitostí do soukromého vlastnictví. Žalobce tak pozbyl spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. 748 kupní smlouvou ze 7. 6. 1979 a nemůže být spoluvlastníkem pozemků, které z něj později vznikly.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že k převodu nemovitostí, kterým docházelo k nabytí do socialistického vlastnictví, nebylo třeba souhlasu ONV podle §490 odst. 2 ObčZ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb. ani registrace smlouvy, kterou k převodu docházelo, neboť teprve tato novela takovou úpravu obsahovala. Žalobce navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud provedl řízení podle procesních předpisů platných k 31. 12. 2000 (hlava první, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb.). tj. podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.(dále jen „OSŘ“).
Po zjištění, že přípustné dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení přezkoumal dovolací soud rozsudek ve smyslu §242 odst. 1 a 3 OSŘ.
Nejprve tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda v řízení nedošlo k vadám uvedeným v §237 odst. l OSŘ nebo jiným vadám, které mohly mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci. Takové vady zjištěny nebyly. Dovolací soud proto dále přezkoumal rozsudek odvolacího soudu v rozsahu dovolacích námitek žalobce směřujících proti nesprávnému právnímu posouzení věci.
Podle §490 odst. 2 věty třetí ObčZ ve znění, platném v době uzavření předmětné smlouvy ze 7. 6. 1979, tedy ve znění před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., ke smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém vlastnictví, a k smlouvě o převodu nájmu zemědělského (lesního) pozemku, je třeba souhlasu okresního národního výboru. Novelou, provedenou zákonem č. 131/1982 Sb., bylo toto ustanovení změněno a nadále znělo tak, že k smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém vlastnictví a k smlouvě o převodu nebo nájmu zemědělského (lesního) pozemku, je třeba souhlasu národního výboru, ledaže jde o převod do socialistického společenského vlastnictví. Podle §507a odst. l ObčZ ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb., pokud není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983. Uvedené ustanovení zakotvilo tzv. pravou zpětnou působnost zákona č. 131/1982 Sb., takže na vztahy mezi účastníky bylo možno nadále aplikovat §490 odst. 2 ObčZ ve znění této novely. Pravá zpětná působnost se vztahovala i na §47 odst. 1 a 3 ObčZ ve znění novely, podle kterého jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. Je-li rozhodnutí záporné, smlouva se ruší. Nedošlo-li na návrh podaný do tří let od uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu nebo k registraci, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili (do 1. 4. 1983 bylo v §47 ObčZ stanoveno, že pokud se účastníci v předepsané formě shodli na obsahu smlouvy a k jejímu vzniku je třeba ještě rozhodnutí příslušného orgánu, jsou svými projevy vázáni až do tohoto rozhodnutí. Je-li rozhodnutí záporné, ke smlouvě nedojde.).
Z uvedených ustanovení vyplývá, že po účinnosti novely, t. j. po 1. 4. 1983, ke smlouvě o převodu zemědělského pozemku do socialistického vlastnictví, uzavřené v roce 1979, nebylo ve smyslu §507a a §490 odst. 2 ObčZ ve znění zákona č. 131/1982 Sb. třeba souhlasu ONV. Vzhledem k tomu nemohla ani nastoupit zákonná domněnka o odstoupení účastníků od smlouvy podle §47 odst. 3 ObčZ ve znění této novely.
Pokud jde o otázku registrace smlouvy, uzavřené v roce 1979, která se týkala převodu zemědělského pozemku z vlastnictví občanů do vlastnictví státu, pak šlo o převod nemovitosti v soukromém vlastnictví (§127 ObčZ ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, tj. před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb. a contr., vymezující předmět osobního vlastnictví občanů, a §490 ObčZ (téhož znění) do socialistického společenského vlastnictví (čl. 8 zákona č. 100/1960, Ústavy ČSSR).
Podle §490 odst. 2 ObčZ před novelou provedenou zákonem č. 131/1982 Sb. se na smluvní převody zemědělských pozemků vztahuje přiměřeně ustanovení §134, v němž bylo uvedeno, že ke smlouvě o převodu nemovitosti je třeba její registrace státním notářstvím. Vlastnictví přechází registrací smlouvy. Toto ustanovení bylo však obsaženo v Hlavě druhé, upravující Osobní vlastnictví a předcházející §133 stanovil způsoby nabytí osobního vlastnictví.
Závěr odvolacího soudu, k němuž dospěl systematickým výkladem, že registrace smlouvy jako předpoklad převodu vlastnictví k zemědělskému pozemku byla nutná jen při jeho nabytí do soukromého vlastnictví, nikoli při nabytí do vlastnictví socialistického, je tedy správný. Pokud v §134 odst. 2 ObčZ ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb. bylo uvedeno, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy. K její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví, pak tato novela jen výslovně upravila, co již i dříve z platné úpravy výkladem vyplývalo. Úprava registrace smluv již od 1964 odpovídala také tehdejší preferenci „socialistického vlastnictví“ oproti vlastnictví soukromému. Nabytí těchto pozemků do socialistického vlastnictví nebylo třeba prostřednictvím registrace kontrolovat, resp. proces nabytí vlastnictví byl v tomto směru jednodušší (k tomu srov. Stanovisko Cpj 130/87 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 43/88: Účelem registrace smlouvy o převodu nemovitosti státním notářstvím je zabezpečit právní jistotu vzniku právních vztahů podle uzavřené smlouvy. Zároveň je registrací zajišťována účinná kontrola souladu zájmu jednotlivce se zájmy společnosti, aby dispozice s nemovitostmi v osobním nebo soukromém vlastnictví nevedla k nehospodárnému nakládání s nimi nebo k obohacování se jednotlivců na úkor společnosti a spoluobčanů). Konečně lze poukázat na čl. 9 část II, směrnice ministerstva spravedlnost a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství z 19. 5. 1964, kterou byly vydány pokyny k postupu při registraci smluv u státních notářství a při udělování souhlasu k převodům a nájmům některých druhů nemovitostí okresními národními výbory, v níž bylo uvedeno, že registraci nepodléhají smlouvy o převodu nemovitostí do socialistického společenského vlastnictví. Ostatně i kdyby uvedený výklad neobstál, pak by s ohledem na §507 a §134 ObčZ ve znění po novele provedené zákonem č. 131/1982 Sb. bylo třeba aplikovat §134 odst. 2 ObčZ ve znění této novely.
Dovolací soud je tedy zajedno s odvolacím soudem v závěru, že k převodu vlastnictví smlouvou o převodu zemědělského pozemku do socialistického vlastnictví uzavřenou v roce 1979 nebylo třeba souhlasu ONV a její registrace - byť odlišně u souhlasu ONV až na základě §507a a §490 odst. 2 ObčZ ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb. Rozsudek odvolacího soudu je z pohledu dovolacích námitek žalobce správný a dovolání bylo proto zamítnuto (§243b odst. 1 OSŘ).
Žalovaná byla v dovolacím řízení úspěšná, příslušela by jí proto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. l a §142 odst. l OSŘ náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jí však nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. ledna 2002
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu