ECLI:CZ:NS:2002:22.ND.177.2002.1
sp. zn. 22 Nd 177/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Jany Hráchové, ve věci konkurzu dlužníka P. I. a. s., zastoupeného advokátem, o návrhu věřitele P. Š., s. r. o., na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 K 135/2002, o návrhu soudu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 OSŘ, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 K 135/2002 se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Odůvodnění:
Návrhem věřitele ze 3. 5. 2002, podaného téhož dne u Městského soudu v Praze domáhal se věřitel proti dlužníku (označen v době podání žaloby) prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Podáním z 1. 7. 2002 dlužník namítl místní nepříslušnost Městského soudu v Praze s odůvodněním, že 3. 6. 2002 změnil název a sídlo. Nyní má sídlo v obvodu Krajského soudu v Brně, a místně příslušným je právě uvedený soud.
Městský soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu ČR k přikázání věci z důvodu vhodnosti - podle jeho názoru je projednání věci soudem, v jehož obvodu má dlužník sídlo, hospodárnější a rychlejší.
Věřitel s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasí a poukazuje na to, že v obvodu Městského soudu v Praze mají sídlo i další věřitelé dlužníka a kromě toho má dlužník v obvodu uvedeného soudu nemovitosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 OSŘ), návrh projednal a shledal, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné podmínky pro přikázání věci.
Podle §12 odst. 2 OSŘ může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.
Z obsahu spisu je zřejmé, že ke dni podání návrhu, tj. 3. 5. 2002, měli věřitel i dlužník sídlo v Praze a že návrh byl podán u místně příslušného soudu, tj. u Městského soudu v Praze. Ke změně sídla dlužníka došlo až 3. 6. 2002. Dovolací soud je názoru, že řízení může dostatečně rychle a hospodárně proběhnout před Městským soudem v Praze i s ohledem na to, že většina věřitelů žalovaného má sídlo v Praze a okolí. Za této situace nelze mít zato, že tu jsou důvody pro přikázání věci Městskému soudu v Praze.
Nejvyšší soud tedy důvody pro přikázání věci jinému soudu podle §12 odst. 2 OSŘ neshledal a návrhu soudu nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2002
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu