Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.08.2002, sp. zn. 25 Cdo 1301/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1301.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1301.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 1301/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) M. H. a B) M. H. proti žalovaným 1) S. B. a 2) Ing. A. B., o 26.020,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 4 C 60/99, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. dubna 2002, č. j. 21 Co 537/2000-166, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 13. 10. 2000, č. j. 4 C 60/99-130, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům částku 2.440,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 17. 6. 1998 do zaplacení, ohledně částky 23.180,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 15. 3. 1998 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 25.620,- Kč od 15. 3. 1998 do 16. 6. 1998 a částky 400,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 17. 6. 1998 do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3. 4. 2002, č. j. 21 Co 537/2000-166, zastavil odvolací řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení poté, co žalobci vzali zpět své odvolání. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Namítají, že rozsudek soudu prvního stupně byl vynesen na základě falešných důkazů předložených žalobci a na základě falešné svědecké výpovědi; žádají proto o „nové projednání případu“. Vzhledem k ustanovení bodu 17. hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud České republiky posoudil dovolání žalobce podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen o.s.ř.) a dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty druhé o.s.ř. Podle ustanovení §240 odst. l věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §24l odst. l věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §24l odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé). V posuzované věci žalovaní vlastnoručně podepsaným podáním ze dne 24. 4. 2002 podali dovolání, aniž byli při tomto úkonu zastoupeni advokátem. Usnesením ze dne 29. 4. 2002, č. j. 4 C 60/99-176, Okresní soud v Jičíně žalované vyzval, aby si ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy zvolili zástupcem advokáta, jehož prostřednictvím podají řádné dovolání, a poučil je, že nebude-li výzvě vyhověno, dovolací soud řízení zastaví. Toto usnesení bylo žalovaným doručeno dne 2. 5., resp. 6. 5. 2002. Žalovaní na výzvu nereagovali a přes poučení dosud nedostatek povinného právního zastoupení dosud neodstranili. Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nebyl přes výzvu soudu odstraněn, Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť žalobcům v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. srpna 2002 JUDr. Petr Vojtek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/14/2002
Spisová značka:25 Cdo 1301/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1301.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§241 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19