ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1858.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 1858/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce V. L. proti žalovaným 1/ JUDr. J. K. a 2/ JUDr. J. K., oběma zastoupeným advokátkou, o 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 498/99, o dovolání žalobce proto usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2002, č. j. 54 Co 132/2002 - 93, takto:
I. Dovolací řízení se z a s t a v u j e.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 5. 10. 2000, č. j. 25 C 498/99 - 38, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu společně a nerozdílně 10.000.000,- Kč s 21% úrokem z prodlení „za každý kalendářní rok zpětně na 3 roky“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2001, č. j. 54 Co 126/2001 - 70, poté, co nepřipustil přistoupení Marie Lapkové do řízení na straně žalobce, přistoupení Mgr. M. Š. do řízení na straně žalovaných, a dále rozšíření žaloby proti Mgr. M. Š. o 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
V podání ze dne 31. 1. 2002 nazvaném jako „dovolání“ a doručeném dne 1. 2. 2002 Nejvyššímu soud ČR, vyjádřil žalobce nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby tento rozsudek byl zrušen.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 15. 2. 2002, č. j. 25 C 498/99 - 85, dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2001, č. j. 54 Co 126/2001 - 70, odmítl podle §241b odst. 1 a §208 odst. 1 o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001 jako opožděně podané a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2002, č. j. 54 Co 132/2002 - 93, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce podal dovolání opožděně; na rozdíl od něj však dovodil, že lhůta k podání dovolání uplynula dnem 23. 12. 2001, a nikoliv dnem 23. 1. 2002, jak obvodní soud uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, neboť v souladu s částí dvanáctou, hlavou I., bodem 15 zák. č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další předpisy, bylo třeba postupovat podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, který k podání dovolání stanoví jednoměsíční lhůtu, jež počala běžet od právní moci rozsudku odvolacího soudu, tedy v daném případě od 23. 11. 2001.
Podáním ze dne 8. 8. 2002 nazvaným jako „dovolání“ vyjádřil žalobce nesouhlas s rozhodnutími soudů obou stupňů a navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.
Usnesením ze dne 4. 9. 2002, č. j. 25 C 498/99 - 98, doručeným žalobci dne 13. 9. 2002, Obvodní soud pro Prahu 5 dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doložil soudu své právnické vzdělání a pokud jej sám nemá, aby předložil plnou moc advokáta, který jej bude v dovolacím řízení zastupovat a který doplní dovolání žalobce ze dne 8. 8. 2002 tak, aby splňovalo náležitosti řádného dovolání podle §241a odst. 1 o.s.ř., a dále jej poučil o tom, že nedoloží-li žalobce v uvedené lhůtě řádnou plnou moc udělenou advokátovi či své právnické vzdělání, bude dovolací řízení zastaveno.
Žalobce přípisem ze dne 20. 9. 2002 sdělil, že své právnické vzdělání nemůže „zatím“ doložit, avšak výzvě soudu ani dodatečně nevyhověl.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu je dovolání. Podle ust. §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ust. §241 odst. l věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání. Podle §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, §21a nebo §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání.
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, zákon stanoví požadavek, aby účastník řízení, který podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení §241 o.s.ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Přestože byl žalobce o povinném právním zastoupení v dovolacím řízení poučen, právního zástupce si ani dodatečně nezvolil, a nedoložil, že by sám měl právnické vzdělání.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ust. §241 odst. 1 věty první o.s.ř. nebyl ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty třetí o.s. ř. zastavil, aniž bylo třeba se zabývat otázkou dalších náležitostí podaného dovolání a otázkou jeho přípustnosti.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. října 2002
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu