ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.1950.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 1950/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce V. K., proti žalovanému V. U., advokátovi, o zaplacení 73.100,- Kč, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 7 C 85/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. ledna 2002, č. j. 23 Co 40/2002 - 54, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 18. 12. 2000, č. j. 7 C 85/2000 - 40, zamítl žalobu o zaplacení 73.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, které Okresní soud v Havlíčkově Brodě usnesením ze dne 12. 3. 2001, č. j. 7 C 85/2000 - 47, odmítl podle §208 odst. 1 o.s.ř. z důvodu jeho opožděnosti.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 1. 2002, č. j. 23 Co 158/2001 - 52, usnesení soudu prvního stupně zrušil. S poukazem na část dvanáctou, hlavu I., bod 15. zákona č. 30/2000 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2001, dovodil, že v dané věci o opožděném odvolání rozhoduje odvolací soud podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2001, neboť rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno dne 18. 12. 2000, tedy přede dnem nabytí účinnosti citovaného zákona. Dalším usnesením ze dne 30. 1. 2002, č. j. 23 Co 40/2002 - 54, Krajský soud v Hradci Králové odvolání žalobce podle §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000, pro opožděnost odmítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a podává je z důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal opožděně, a namítá, že při doručování tohoto rozsudku byl nesprávně poučen, neboť na doručence byla uvedena pro uložení zásilky 15 denní lhůta, v níž si zásilku vyzvedl, a v zákonné lhůtě pak podal odvolání. Pokud soud postupoval podle občanského soudního řádu ve znění zákona č. 30/2000 Sb., měla být na doručence vyznačena desetidenní lhůta pro uložení zásilky, k čemuž však v daném případě nedošlo. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil se závěrem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).
Protože v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I., bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. byla věc odvolacím soudem projednána a rozhodnuta podle dosavadních právních předpisů, je Nejvyšší soud ve shodě se shora citovaným ustanovením bodu 17. povinen podle dosavadních právních předpisů rozhodnout i o dovolání v této věci, a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu ( §240 odst. 2 o.s.ř.).
Podle ustanovení §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím tohoto dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení §57 odst. 3 o.s.ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení usnesení odvolacího soudu - plyne, že žalobci bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2002, č. j. 23 Co 40/2002 - 54, doručeno do vlastních rukou dne 8. 2. 2002 a žalovanému dne 12. 2. 2002. Usnesení odvolacího soudu nabylo tedy v této věci právní moci dne 12. 2. 2002 (§159 o.s.ř.), takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 12. 3. 2002 (úterý). Dovolání proti usnesení odvolacího soud podal žalobce osobně u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě dne 3. 4. 2002.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) proto dovolání podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. pro opožděnost odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a 146 odst. 2, věty první (per analogiam) o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2002
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu