Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.01.2002, sp. zn. 25 Cdo 2176/2001 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.2176.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.2176.2001.1
sp. zn. 25 Cdo 2176/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce F. P., proti žalovaným 1/ J. H., 2/ J. F., a 3/ L. V., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 139/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2001, č. j. 30 Co 90/2001-57, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 31. 8. 2000, č. j. 12 C 139/2000-32, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 17. 1. 2001, č. j. 12 C 139/2000-48, zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovaným uložena povinnost nahradit žalobci škodu způsobenou ublížením na zdraví, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 4. 2001, č. j. 30 Co 90/2001-57, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že výrok o věci samé správně zní, že žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby každý ze žalovaných mu zaplatil částku 25.000,- Kč a aby mu žalovaní zaplatili společně a nerozdílně další částku 25.000,- Kč, se zamítá. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. V přípise ze dne 19. 5. 2001, označeném jako odvolání proti rozsudku ze dne 2. 4. 2001 vynesenému Krajským soudem v Praze, vyjádřil žalobce nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu v této věci. K dotazu soudu žalobce podáním ze dne 4. 6. 2001 sdělil, že mínil podat odvolání a v dalším podání ze dne 12. 8. 2001 upřesnil, že mínil podat dovolání proti rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu. Poté byl přípisem okresního soudu ze dne 14. 8. 2001 poučen, že ve smyslu ust. §241 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, a byl vyzván, aby doložil plnou moc advokáta. Plná moc, udělená advokátovi dne 6. 9. 2001 k zastupování žalobce v dovolacím řízení v této věci byla soudu doručena 7. 9. 2001 s přípisem advokáta ze dne 6. 9. 2001, že po poradě se svým klientem se k podanému dovolání písemně vyjádří po prostudování spisu v přiměřené lhůtě. Usnesením okresního soudu ze dne 25. 9. 2001, č. j. 12 C 139/2000-77, které bylo právnímu zástupci žalobce doručeno 9. 10. 2001, byl žalobce vyzván k tomu, aby dovolání ze dne 6. 9. 2001 bylo řádně odůvodněno ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení, neboť neobsahuje stanovené náležitosti, jinak bude toto vadné podání odmítnuto. Na tuto výzvu, stejně jako na dvě následující výzvy téhož obsahu ze dne 23. 10. 2001 a 12. 11. 2001, doručené právnímu zástupci žalobce dne 2. 11. 2001 a dne 20. 11. 2001, právní zástupce nijak nereagoval. Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Podle ustanovení §241 odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem. Podle odst. 3 tohoto ustanovení lze dovolání podat jen z toho důvodu, že v řízení došlo k vadám uvedeným v §237 o. s. ř. [písm. a)], že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [písm. b)], že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování [písm. c)], nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [písm. d)]. Podle ustanovení §43 o. s. ř., jež ve shodě s ustanovením §243c o. s. ř. platí přiměřeně pro řízení u dovolacího soudu, předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno, poučuje je také, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen. Právní zástupce dovolatele dosud vady podání neodstranil a dovolání neodůvodnil, přestože byl k tomu soudem opakovaně vyzván a o procesních následcích, jež z jeho nečinnosti plynou, byl poučen. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu lze v dovolacím řízení zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), a dovolání žalobce jakékoliv důvody postrádá, nelze v dovolacím řízení pro tyto jeho obsahové nedostatky pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §43 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. ledna 2002 JUDr. Marta Škárová,v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2002
Spisová značka:25 Cdo 2176/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.2176.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§243c odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18