ECLI:CZ:NS:2002:25.CDO.818.2002.1
sp. zn. 25 Cdo 818/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně Č. k. p., zastoupené Č. p. a. s., proti žalovanému D. a. s., zastoupeného advokátkou, o 53. 857,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 7 C 67/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. listopadu 2001, č. j. 10 Co 1049/2001 - 54, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 4. 10. 2001, č. j. 7 C 67/2000 – 44, zamítl návrh žalovaného o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 11. 2001, č. j. 10 Co 1049/2001- 49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že v daném případě nebyly předpoklady pro prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání splněny.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm.c/ o.s.ř. a které odůvodňuje podle ust. §241a odst. 2 písm. b/ o.s. ř., neboť nesouhlasí s názorem soudů obou stupňů, že zástupkyně žalovaného neprokázala, že lhůtu k podání odvolání zmeškala z omluvitelného důvodu, pro který byla z tohoto úkonu vyloučena. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k tomu, že podle §29 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., práva a povinnosti Č. p. a. s. vzniklé ze zákonného pojištění přecházejí dnem 1. ledna 2000 na Č. k. p. a že tato práva a povinnosti uplatňuje a vykonává jménem a na účet K. Č. p. a. s., jednal Nejvyšší soud jako s účastníkem řízení na straně žalobce s Č. k. p. zastoupenou Č. p., a.s.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (písm. a/), jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (písm. b/), jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (písm. c/).
Podle ustanovení §238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a/ potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení,
b/ o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a/ ve věci konkursu a vyrovnání,
b/ o žalobě pro zmatečnost,
c/ o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d/ ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e/ ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f/ o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g/ o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst. 2.
Podle ustanovení §239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a/ rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b/ v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a/ potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1,
b/ potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
V dané věci žalovaný napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení ustanovení §237, §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají. Otázkou, zda má usnesení odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, jak se dovolatel domáhá, se dovolací soud zabývat nemohl, neboť ust. §237 odst.1 písm. c/ o.s.ř. vyhrazuje tento důvod přípustnosti dovolání jen pro případy, kdy odvolací soud potvrdil rozsudek či usnesení soudu prvního stupně ve věci samé, nikoliv pro případy rozhodnutí procesní povahy (bez vztahu k věci samé), jak tomu bylo v dané věci.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť posuzoval přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalovaného o prominutí lhůty k podání odvolání; o všech dosavadních i dalších nákladech řízení bude proto rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. června 2002
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu