ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.115.2002.1
sp. zn. 25 Nd 115/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce M. Ch. proti žalovanému J. F., o 500.000,- Kč – náhradu nemateriální újmy za poškození cti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 54/99, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové z důvodu vhodnosti podle §12 odsdt. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 54/99 se nepřikazuje Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Krajským soudem v Brně je pod sp. zn. 24 C 54/99 vedeno řízení o návrhu žalobce M. Ch. proti žalovanému J. F., na ochranu osobnosti, s požadavkem na zaplacení 500.000,- Kč jako náhrady nemateriální újmy za poškození cti.
Dne 14. 5. 2002 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Krajským soudem v Brně, spolu se spisem 24 C 54/99, návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnil žalobce tím, že „ze strany JUDr. M. P. a spol. z KS Brno byl hrubě porušen čl. 6 Úmluvy, je dlouhodobě nezákonně zneužívána pravomoc veřejného činitele od roku 1988 až do dnešního dne, a byla úmyslně páchána trestná činnost“.
Žalovaný vyjádřil ve svém podání nesouhlas s delegací řízení s tím, že k takovému postupu nevidí důvod.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.) návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze vyjímečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako vyjímka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě Nejvyšší soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., a žádné takové okolnosti netvrdí ani žalobce. Jeho ničím nepodložené tvrzení o údajné trestné činnosti JUDr. M. P. a jiných soudců Krajského soudu v Brně nezakládá důvod pro delegaci vhodnou. Přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové, v jehož obvodu žádný z účastníků nebydlí, není v posuzovaném případě vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci.
Proto Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. června 2002
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu