ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.203.2002.1
sp. zn. 25 Nd 203/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce J. H., zastoupeného advokátkou, proti žalované E. Č., zastoupené JUDr. M. Š., o přechod vlastnického práva k nemovitosti a o uzavření dohody o vydání nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 37/92, o návrhu žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 37/92 se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Okresním soudem v Chrudimi je pod sp. zn. 3 C 37/92 vedeno řízení o návrhu žalobce J. H., proti žalované E. Č., o přechod vlastnického práva k nemovitosti a o uzavření dohody o vydání nemovitosti.
Dne 6. 9. 2002 byl Nejvyššímu soud České republiky předložen Vrchním soudem v Praze, spolu se spisem 3 C 37/92, návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnil žalobce svým věkem, zdravotním stavem, a průtahy v soudním řízení.
Žalovaná vyjádřila ve svém podání nesouhlas s delegací řízení s tím, že zdravotní stav její, svědků i znalce není natolik dobrý, aby se mohli zúčastňovat jednání u soudu v Ostravě, a rovněž nemovitost, o kterou v řízení jde, se nachází v okrese Ch., a proto šetření na takovou dálku by bylo zdlouhavé.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě Nejvyšší soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Za situace, kdy oba účastníci tvrdí, že se kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou účastnit jednání u vzdálenějšího soudu, je třeba přihlédnout především ke skutečnosti, že nemovitost, jejíž vlastnictví je předmětem řízení, se nachází v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, a že řízení bylo zahájeno u Okresního soudu v Chrudimi, který ve věci již prováděl dokazování. Přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě proto není v posuzovaném případě vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci, nehledě k tomu, že krajský soud není soudem téhož stupně jako okresní soud, což samo o sobě brání tomu, aby mu věc byla podle §12 odst. 2 o. s. ř. přikázána.
Proto Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. září 2002
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu