ECLI:CZ:NS:2002:25.ND.276.2002.1
sp. zn. 25 Nd 276/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně J. M., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1/ F. B. a 2/ J. B., o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 7 C 322/2002, o návrhu žalovaných na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 7 C 322/2002 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Třebíči.
Odůvodnění:
Okresním soudem v Českých Budějovicích je pod sp. zn. 7 C 322/2002 vedeno řízení o návrhu žalovaných F. a J. B., na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 7 C 98/93 u Okresního soudu v Českých Budějovicích a 8 Co 857/99 u Krajského soudu v Českých Budějovicích, ve věci žalobkyně J. M.
Dne 5. 12. 2002 byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen Okresním soudem v Českých Budějovicích, spolu se spisem 7 C 322/2002, návrh žalovaných na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnili žalovaní tím, že druhá žalovaná má trvalé bydliště v M. B., kde se zdržuje i první žalovaný, a vzhledem k jejich pokročilému důchodovému věku a zdravotním potížím je projednání věci místně příslušným Okresním soudem v Třebíči vhodné.
Žalobkyně vyjádřila ve svém podání nesouhlas s delegací řízení s tím, že žádný z důvodů podle ust. §12 o. s. ř. pro přikázání věci jinému soudu není dán, přičemž obdobný návrh, který byl soudem pečlivě zkoumán, již žalovaní podali v roce 1993 a 1997.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.) návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě Nejvyšší soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Samotná okolnost, že žalovaní mají bydliště mimo obvod působnosti Okresního soudu v Českých Budějovicích, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu, a takovým výjimečným důvodem není ani jimi tvrzená okolnost, že jsou v důchodovém věku a že mají zdravotní potíže. Je třeba přihlédnout především ke skutečnosti, že žaloba na obnovu řízení jako mimořádný opravný prostředek je právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně, a proto je k jejímu projednání příslušný soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni (§235a odst. 1 o. s. ř.). Přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči, který věc v prvním stupni nerozhodoval, tedy není v posuzovaném případě vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci.
Proto Nejvyšší soud návrhu žalovaných na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2002
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu