ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1434.2002.1
sp. zn. 26 Cdo 1434/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce O. s. b. d. Č. L., proti žalovanému J. Ch., o zaplacení 22. 712,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 11 C 998/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 27. února 2001, č. j. 36 Co 25/2001-45, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 25. 10. 2000, č. j. 11 C 998/2000-33, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 22.712,- Kč s příslušenstvím (představující dlužné nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu), do tří dnů od právní moci rozsudku; dále rozhodl o nákladech řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 27. 2. 2001, č. j. 36 Co 25/2001-45, podle §43 odst. 2 ve spojení s §211 o. s. ř. řízení zastavil, neboť žalovaný přes řádně doručenou výzvu neodstranil ve stanovené lhůtě vady odvolání, pro které nebylo možno v odvolacím řízení pokračovat. Současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V podání doručeném soudu prvního stupně dne 2. 4. 2001, označeném jako \"stížnost, výzva, podání, dovolání, žaloba“, které je - posuzováno dle obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) - dovoláním, žalovaný (nezastoupen advokátem) mimo jiné uvedl, že „podání směřuje proti jinému zásahu orgánů veřejné moci do základních práv a svobod než je rozhodnutí“, který nastal „zasláním přípisu 11 C 998/2000, 36/2001-45, Okresním soudem v České Lípě ze dne 27. 2. 2001…..“.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1. 2001). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, pokud sám nemá právnické vzdělání. Toto ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 12. 2. 2002, č. j. 11 C 998/2000-68, vyzval žalovaného, aby ve stanovené lhůtě doložil, že má právnické vzdělání, nebo aby předložil plnou moc, udělenou advokátovi pro dovolací řízení; současně ho poučil o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Přestože toto usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 20. 2. 2002, dosud této výzvě nevyhověl. Odvolání žalovaného proti uvedenému usnesení bylo odmítnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11.6. 2002, č. j. 30 Co 200/2002-81.
Vzhledem k tomu, že nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. nebyl přes výzvu odstraněn, Nejvyšší soud podle §243c a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalovaného zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobci v tomto stadiu řízení nevznikly náklady, na jejichž náhradu by jinak měl právo vůči dovolateli, nesoucímu procesní zavinění na tom, že řízení muselo být zastaveno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. září 2002
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu