ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1579.2002.1
sp. zn. 26 Cdo 1579/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobce Města O., Městského obvodu M. O. a P., proti žalovanému M. F., zastoupenému advokátem, o zaplacení poplatku z prodlení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 58 C 206/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. února 2002, č. j. 8 Co 1123/2001 - 103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně v pořadí druhým rozsudkem ze dne 26. 4. 2001, č. j. 58 C 206/98-81, uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozhodnutí zaplatil žalobci poplatek z prodlení z částky 14.126 Kč od 25. 7. 1998 do zaplacení ve výši 2,5 promile denně, nejméně 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Žalobu na zaplacení poplatku z prodlení z částky 14.126 Kč od 11. 2. 1997 do 24. 7. 1998 zamítl. Současně vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K odvolání žalovaného, směřujícímu proti vyhovujícímu výroku rozsudku soudu prvního stupně, Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. 2. 2002, č. j. 8 Co 1123/2001-103, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku o věci samé a v závislém výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu, který byl žalovanému doručen dne 4. 4. 2002 (§46 odst. 4 o. s. ř.), podal žalovaný dne 3. 6. 2002 dovolání sepsané advokátem F. M. V dovolání pouze uvedl, že jím napadá označené rozhodnutí odvolacího soudu v plném rozsahu a že dovolání je přípustné podle §237 až 241a o. s. ř., s tím, že je odůvodní dodatečně.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. s. ř.) sice shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou při splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§240 odst. 1 a §241 „o. s. ř.“), avšak pro vady, jimiž je zatíženo, nelze v dovolacím řízení pokračovat a o dovolání věcně rozhodnout.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti nebo je – li nesrozumitelné nebo neurčité, jde o vadné podání. Ne každá vada brání v pokračování řízení. Dalšímu pokračování dovolacího řízení brání mimo jiné vždy neuvedení důvodů dovolání, které jsou taxativně vypočteny v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Uplatnění dovolacího důvodu přitom předpokládá, že dovolatel především uvede příslušná dovolací tvrzení a zároveň je slovně nebo odkazem na příslušné ustanovení občanského soudního řádu podřadí některému z dovolacích důvodů, aby z obsahového hlediska nebylo pochyb, o jaký dovolací důvod jde.
Podle §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. lze dovolání podat jen proto, že:
- řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
- rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci,
- rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (je – li dovolání přípustné podle §337 odst. 1 písm. a/ a b/, popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení - §238 a 238a).
Trpí – li dovolání vadami (nedostatkem náležitostí ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř.), postupuje soud prvního stupně s přihlédnutím k §241b odst. 1, 3 větě první ve spojení s §209 o. s. ř. podle §43 odst. 1 o. s. ř. tak, že účastníka vyzve formou usnesení, aby nesprávné nebo neúplné podání v přiměřené lhůtě opravil nebo doplnil. Výzva soudu musí obsahovat údaje o tom, v čem je podání nesprávné nebo neúplné, poučení, jak je třeba opravu nebo doplnění provést, a poučení o následcích, nebude – li podání včas opraveno nebo doplněno (srovnej R 36/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud dovolání neobsahuje dovolací důvod, může dovolatel dovolání doplnit o tuto náležitost jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím dovolací lhůty se uvedená vada dovolání stává neodstranitelnou a k případnému opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout.
S ohledem na právě uvedené bylo nadbytečné, aby soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 6. 2002, č. j. 58 C 206/98 – 111, vyzýval žalovaného prostřednictvím jeho zástupce k doplnění dovolání mimo jiné o dovolací důvody, neboť dovolání žalovaného, podané k poštovní přepravě dne 3. 6. 2002, došlo soudu prvního stupně dne 4. 6. 2002, přičemž konec lhůty k podání dovolání připadl právě na úterý dne 4. 6. 2002. Vytčená vada dovolání byla odstranitelná pouze k tomuto datu. I kdyby žalovaný výzvu soudu prvního stupně uposlechl a dovolání o dovolací důvody doplnil, nemohl by dovolací soud k tomuto doplnění dovolání přihlédnout, neboť po datu 4. 6. 2002 se stala uvedená vada vadou neodstranitelnou.
Za tohoto stavu dovolacímu soudu nezbylo, než postupovat podle §243c odst. 1 ve spojení s §43 odst. 2 o. s. ř. a dovolání žalovaného odmítnout, neboť pro vadu dovolání spočívající v neuvedení dovolacího důvodu není možno v dovolacím řízení pokračovat.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za stavu, kdy žalobci nevznikly v tomto stadiu řízení žádné prokazatelné náklady, k jejichž úhradě by jinak byl povinen žalovaný, jehož podání bylo soudem odmítnuto (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2002
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu