ECLI:CZ:NS:2002:26.CDO.1660.2002.1
sp. zn. 26 Cdo 1660/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A/ H. M., B/ E. K., C/ J. J., D/ E. J., E/ M. M., F/ E. M., G/ R. J., H/ L. J., CH/ J. P. a I/ A. P., proti žalovanému: J., s. b. d., o odstranění vad bránících řádnému užívání bytu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 7 C 211/97, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2001, č.j. 16 Co 458/99 – 167, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2001, č.j. 16 Co 458/99 – 167, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 29. 6. 1999, č.j. 7 C 211/97 – 150, podali žalobci dne 30. 11. 2001 prostřednictvím soudu prvního stupně dovolání, kterým se domáhali zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Toto dovolání vzali písemným podáním ze dne 29. 8. 2002, učiněným prostřednictvím svého právního zástupce, v celém rozsahu zpět.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000). Odvolací soud sice rozhodl až dne 18. 9. 2001, avšak po řízení, v němž v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. musel postupovat podle dosavadních právních předpisů vzhledem k tomu, že odvolací přezkum se vztahoval k rozhodnutí vydanému soudem prvního stupně dne 29. 6. 1999. Stejnými předpisy se v řízení o dovolání musel řídit i Nejvyšší soud, který proto podle ustanovení §243b odst. 4 věty druhé o. s. ř. dovolací řízení v důsledku zpětvzetí podaného dovolání zastavil, aniž se zabýval včasností mimořádného opravného prostředku.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. a o skutečnost, že žalovanému nevzešly v dovolacím řízení žádné výlohy, k jejichž náhradě by byli jinak povinni dovolatelé nesoucí procesní zavinění na tom, že řízení o jejich dovolání bylo zastaveno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. září 2002
JUDr. Hana M ü l l e r o v á, v. r.
předsedkyně senátu