ECLI:CZ:NS:2002:28.CDO.1553.2001.1
sp. zn. 28 Cdo 1553/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání 1. V. B., a 2. L. B., zastoupených advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 16.5.2001, sp. zn.10 Co 621/2000, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 7 C 201/92 (žalobců 1. J. P., 2. H. P., 3. J. P., 4. J. P., zastoupených advokátem, proti žalovaným: A. V. B. a B. L. B., zastoupeným advokátem, o uzavření dohody o vydání nemovitostí), takto:
I. Dovolání dovolatelů se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
O žalobě, podané v této právní věci dne 20.5.1992, byl vynesen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem z 1.10.1999, čj. 7 C 201/92-131, jímž bylo žalovaným V. B. a L. B. uloženo uzavřít se žalobcem J. P. a se žalobcem J. P. dohodu o vydání jedné ideální poloviny domu čp. 259 v Ú. n. L. na pozemkové parcele č. 307 a pozemkové parcele č. 308/1, zapsaných u Katastrálního úřadu v Ú. n. L. na listu vlastnictví č. 678 pro katastrální území S. (obec a okres Ú. n. L.). Žalobní návrh J. P. a H. P. byl zamítnut. Žalovaným bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradu nákladů řízení 7.525,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
O odvolání žalovaných proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze 16.5.2001, sp. zn. 10 Co 621/2000. Rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen v odvoláním napadeném žalobě vyhovujícím výroku, a to v tom znění, že žalovaní jsou povinni vydat žalobcům J. P. a J. P. jednu ideální polovinu domu čp. 259 na pozemkové parcele č. 307 a polovinu parcely 4 308/1, zapsaných u Katastrálního úřadu v Ú. n. L., obec a okres Ú. n. L., katastrální území S. na č. listu vlastnictví 678; jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem odvolacího soudu nedotčen. Žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradu nákladů odvolacího řízení 1.675,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalované v řízení zastupoval, dne 14.6.2001 (tímto dnem nabyl uvedený rozsudek právní moci) dovolání žalovaných z 23.7.2001 proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu bylo předáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, kam došlo 3.8.2001.
Ve svém dovolání žalovaní navrhovali, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu; dovolatelé poukazovali na to, že dovolání podali z důvodu uvedeného v ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ve znění zákona č. 30/2000 Sb. Dovolatelé vytýkali rozhodnutí odvolacího soudu zejména neujasněnost výkladu ustanovení §4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vydaným přede dnem účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů, se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů (tj. zejména občanského soudního řádu – zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Také v bodu 15 uváděných přechodných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. je odvolacím soudům uloženo projednat odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně, vydaným přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 30/2000 Sb. (tj. před 1.1.2001), a rozhodnout o nich podle dosavadních právních předpisů.
Tato přechodná ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. jsou ustanoveními kogentními a bylo nutno podle nich postupovat i v řízení o dovolání.
Dovolání bylo v občanském soudním řádu (v zákoně č. 99/1963 Sb.) ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb. upraveno v ustanoveních §236 až §243d. Podávání dovolání bylo v tomto právním předpise stanoveno v §240 a §241.
Podle ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu (v již citovaném znění) mohl účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a to u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání uvedené lhůty nebylo možné prominout (§240 odst. 2 téhož právního předpisu).
Jestliže tedy v daném případě nabylo rozhodnutí odvolacího soudu právní moci doručením účastníkům řízení dne 14.6.2001 a ze strany dovolatelů bylo toto rozhodnutí napadeno dovoláním z 23.7.2001 (které došlo soudu 3.8.2001), stalo se tak po uplynutí jednoměsíční lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění před novelizací zákonem č, 30/2000 Sb.
Nemohl tedy dovolací soud přisvědčit názoru dovolatelů, že jejich dovolání je přípustné.
Nezbylo proto dovolacímu soudu, než dovolání dovolatelů odmítnout podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) jako dovolání, které bylo podáno opožděně.
Dovolatelé nebyli v řízení o dovolání úspěšní a žalobcům v řízení dovolacím náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 28. ledna 2002
JUDr. Milan Pokorný, CSc., v.r.
předseda senátu