ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.116.2002.1
sp. zn. 29 Odo 116/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Vosečka v právní věci žalobkyně J. B. E. společnost s ručením omezeným, zastoupené, advokátkou, proti žalované P. S., s.r.o., zastoupené , advokátem, o zaplacení 48.800,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 6 C 780/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. října 2001, č.j. 5 Co 1601/2001-126, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.030,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce , advokáta, se sídlem ….
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 16. května 2001, č.j. 6 C 780/99-105, kterým Okresní soud ve Strakonicích žalobu o zaplacení 48.800,- Kč zamítl a rozhodl o nákladech řízení, a rovněž rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání odkazujíc na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §241a odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen též „o. s. ř.“). Namítla, že napadené rozhodnutí řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem a z tohoto důvodu má po právní stránce zásadní právní význam. Dále poukázala na to, že soud prvního stupně nepostupoval při dokazování v souladu s občanským soudním řádem. Proto navrhla, aby dovolací soud shora označený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému rozhodnutí.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání projevila nesouhlas s námitkami dovolatelky a požadovala, aby dovolací soud podané dovolání odmítl jako nepřípustné, popřípadě, aby je zamítl.
Se zřetelem k době vydání rozsudků soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, je možné podat dovolání za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. , není-li dovolání přípustné podle písm. b) téhož odstavce. Podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. však dovolání podle odstavce 1 téhož ustanovení není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč s tím, že se k příslušenství pohledávky nepřihlíží.
V předmětném sporu jde o obchodní věc, v níž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 48.800,- Kč. Jedná se tedy ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto podané dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalované sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 2.955,- Kč podle §3 odst. 1, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 25. září 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v. r.
předsedkyně senátu