ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.344.2001.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce E. Ch., spol. s r. o., proti žalovanému A. H. spol. s r. o., o určení neplatnosti smlouvy o dílo, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 156/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2001, č. j. 4 Cmo 113/99 - 103, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 31. ledna 2001, č. j. 4 Cmo 113/99 – 103 potvrdil zamítavý rozsudek Krajského soudu Hradci Králové ze dne 23. března 1998, č. j. 38 Cm 156/97-55 a dále rozhodl o nákladech řízení.
Vrchní soud v odůvodnění svého rozsudku zejména uvedl, že žalobce se domáhal určení neplatnosti smlouvy o dílo uzavřené dne 7. 1. 1995 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Soud dospěl k závěru, že smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena. Na její platnost nemá vliv, že jménem obou smluvních stran jednala táž fyzická osoba (… Š.) nebo skutečnost, že předmětem díla zhotovitele byla činnost, kterou nemá zhotovitel zapsánu v obchodním rejstříku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (podáním datovaným dnem 8. května 2001 a podaným k poštovní přepravě dne 11. května 2001) dovolání, ve kterém namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle dovolatele soud nesprávně posoudil otázku jednatelských oprávnění ... Š., který vystupoval na obou stranách smlouvy. Smlouva je navíc neplatná pro rozpor s ust. §39 obč. zák. Žalobce proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ve věci.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Dovolání žalobce se proto projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000. Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. Dovolání v této věci tedy mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalobce dne 14. března 2001, téhož dne byl doručen i právnímu zástupci žalovaného, právní moci tedy nabyl dne 14. března 2001. Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl tedy posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 17. duben 2001. Dovolání podané k poštovní přepravě dne 11. května 2001 je tudíž zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné odvolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. per analogiam, s ohledem na to, že žalobce procesně zavinil, že dovolání bylo odmítnuto a na to, že žalovanému v tomto řízení podle spisu náklady nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. července 2002
JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r. předseda senátu