ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.364.2002.1
sp. zn. 29 Odo 364/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně K. spol. s r.o., proti žalované B. S., o zaplacení částky 164.111,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16 C 341/97, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2002, čj. 15 Co 570/2001-244, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni napadeným rozsudkem potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. dubna 2000, čj. 16 C 341/97-175, kterým soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 81.009,70 Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. února 1995 do zaplacení.
Žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 22. března 2002 dovolání, které bylo (jak vyplývá z razítka pošty) dne 25. března 2002 předáno poště k doručení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo v i v této věci vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 15., zákona č. 30/2000 Sb.) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2.2.2002, sp. zn. I. ÚS 660/01 a ze dne 24.1.2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené u č.l. 249 spisu, žalované (jejímu zástupci) doručen dne 30. ledna 2002. Převzetí je na doručence potvrzeno razítkem advokáta a podpisem. Následujícího dne 31. ledna 2002 byl rozsudek doručen i žalobkyni a nabyl tak právní moci.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 28. únor 2002 (čtvrtek). Dovolání podané žalovanou až 25. března 2002 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. prosince 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu