ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.374.2001.1
sp. zn. 29 Odo 374/2001-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce: Č. s., a.s., proti žalovaným: 1) úpadkyně T. T. s.r.o., 2) J. M., 3) B. M., žalovaní 2) a 3) zastoupeni, o zaplacení 483.362,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky Tábor, pod sp. zn. 12 Cm 1160/97, k dovolání žalovaných 2) a 3) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2000, čj. 9 Cmo 760/98 - 47, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2000, čj. 9 Cmo 760/98 - 47 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v předmětné věci výše uvedeným usnesením odmítl odvolání žalovaných 2) a 3) pro opožděnost.
Z odůvodnění usnesení odvolacího soudu vyplývá, že žalovanými podané odvolání do rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočky Tábor ze dne 28.7.1998 čj. 12 Cm 1160/99-33, který výrokem I. vyloučil projednání sporu proti žalovanému 1) k samostatnému řízení a výrokem II. zavázal žalované 2) a 3) k povinnosti zaplatit žalobci částku 483.362,40 Kč s 18% úrokem od 1.10.1997 do zaplacení s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost plnění ostatních žalovaných, přičemž u žalovaných 2) a 3) je žalobce oprávněn se domáhat plnění pouze z prodeje zastavené nemovitosti – objektu bydlení v obci H. č. 197 – nacházejícího se na parcelách, které nejsou předmětem zástavního práva, a to na parcele č. 386/3, č. 386/1 a č. 386/4 zapsané na LV č. 3002 pro obec a katastrální území H. okres T. u Katastrálního úřadu v T., bylo podáno opožděně, po uplynutí patnáctidenní lhůty.
Odvolací soud z doručenky rozsudku soudu prvního stupně, který byl v souladu s ust. §158 odst. 2 o. s. ř. doručován zástupci (advokátu) žalovaných 2) a 3) do vlastních rukou, zjistil, že zástupce žalovaných nebyl dne 3.9.1998 v místě doručování zastižen a téhož dne byl vyrozuměn, že dne 4.9.1998 mu bude zásilka doručena znovu. Po opětovném bezvýsledném pokusu o doručení byla zásilka dne 4.9.1998 uložena na poště, o čemž byl zástupce taktéž vyrozuměn. Odvolací soud podle ust. §47 odst. 2 o. s. ř., považoval pondělí 7.9.1998 za den doručení rozsudku. Posledním dnem k podání odvolání bylo úterý 22.9.1998. Odvolání žalovaných 2) a 3) datované 23.9.1998, tak bylo podáno opožděně.
Proti tomuto usnesení podali žalovaní 2) a 3) včas dovolání, v němž vyslovují nesouhlas s postupem Vrchního soudu v Praze, o němž tvrdí, že jim byla odňata možnost jednat před soudem ve smyslu ust. §237 písm. f) o. s. ř. a navrhují usnesení Vrchního soudu v Praze zrušit.
Dovolatelé v dovolání rozebírají ust. §47 odst. 2 o. s. ř. a poukazují na to, že předpokladem uplatnění institutu tzv. náhradního doručení je „zdržování se“ v místě doručování. Jejich advokát se však v době prvého doručení zásilky tj. dne 3.9.1998 a ve dnech následujících do 14.9.1998 v místě doručování nezdržoval, neboť trávil dovolenou ve Francii. Pro potvrzení této skutečnosti navrhují svědectví např. soudkyně Okresního soudu v Táboře JUDr. J. R. a advokátů JUDr. K. a J. T., AK T. Skutečnost o pobytu v zahraničí advokát taktéž oznámil příslušné poště, takže tato pošta měla nahromaděné zásilky shromažďovat až do dne 14.9.1998, kdy byly také zásilky hromadně vyzvednuty (možnost provedení důkazu na Poště T. 02).
Podáním, kterým dovolatelé doplnili dovolání, předložili jako důkaz fotokopii str. 12 – 13 a str. 32 cestovního pasu jejich advokáta JUDr. P. Š., že dne 29.8.1998 skutečně překročil hranice s Rakouskem.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a osobami k tomu oprávněnými (§240 odst. 1 o. s. ř.), účastníky řízení řádně zastoupenými advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), je přípustné podle §238a odst. 1 písm. e/ o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, a po obsahové stránce (co do nesouhlasu s právním závěrem Vrchního soudu v Praze, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo podáno opožděně), jsou námitky dovolatelů podřaditelné především dovolacímu důvodu podle §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř., jímž lze odvolacímu soudu vytýkat, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podle §158 odst. 2 o. s. ř. se stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou. Mají-li účastníci zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci (§49 odst. 1 o. s. ř.). Podle §47 odst. 2 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce, a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Dovolatelé navrhli provedení několika důkazů k prokázání toho, že se jejich advokát od 29.8.1998, tedy i ve dnech doručování rozsudku soudu prvního stupně (3.9. a 4.9.1998), nenacházel na území České republiky. Mimo navrhovaných výslechů svědků dovolatelé předložili fotokopie pasu č. 7418069, vystaveného na jméno JUDr. P. Š. a stránek č. 12 a 13, na kterých se nachází razítko hraničního přechodu s Rakouskem v obci W. s datem 29.8.1998.
Žalovaní 2) a 3) udělili dne 25.6.1998 advokátu JUDr. P. Š. procesní plnou moc pro celé řízení (č.l. 25). Z doručenky rozsudku soudu prvního stupně (č.l. 37) vyplývá, že advokát žalovaných 2) a 3) převzal zásilku s rozsudkem soudu prvního stupně dne 14.9.1998.
Dovolací soud z důkazů provedených výslechy JUDr. P. Š., manželů T., soudkyně JUDr. J. R. a důkazu provedeného originálem cestovního pasu JUDr. P. Š., které provedl na základě dožádání Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. srpna 2001 Krajský soud v Českých Budějovicích, dospěl k závěru, že se JUDr. P. T. ve dnech od 3. 9 a 4. 9.1998 nezdržoval v České republice. Podmínka „zdržování se“ podle ust. §47 odst. 2 o. s. ř. proto nebyla splněna a nemohla se tak uplatnit fikce doručení.
Proto Nejvyšší soud podle ust. §243b odst. 1 o. s. ř. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 16. ledna 2002
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v.r. předseda senátu