ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.434.2002.1
sp. zn. 29 Odo 434/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce S. e., a.s., proti žalované G. C. spol. s.r.o., o 795.543,70 Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 20 Ro 2493/99, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. října 2001, č. j. 11 Cmo 285/2001 – 23, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Ke shora označenému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu žalované proti platebnímu rozkazu pro opožděnost, podala žalovaná dne 13. 2. 2002 „Žádost o odstranění tvrdosti zákona“ datovanou dnem 13. 2. 2002. Soud prvního stupně posoudil podání jako dovolání a poněvadž žalovaná nebyla zastoupena advokátem, soud prvního stupně ji usnesením ze dne 25. 4. 2002, č. j. 20 Ro 2493/99 - 28, doručeným žalované dne 30. 4. 2002 vyzval, aby do patnácti dnů nedostatek povinného zastoupení odstranila. Vedle toho žalovanou vyzval, aby doplnila náležitosti a důvody dovolání.
V podání datovaném 3. 5. 2002 a doručeném soudu prvního stupně dne 6. 5. 2002 (ve spise č. l. 29) žalovaná doplnila, že podání ze dne 13. 2. 2002 lze považovat za dovolání do usnesení Vrchního soudu ze dne 12. 10. 2002, které napadá v celém rozsahu, protože žalobcem žalovaná částka je požadována neoprávněně. Dovolatelka závěrem navrhuje, aby Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že usnesení soudu prvního stupně se ruší.
Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001).
Podle §241 odst. l a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno.
Nedostatek zastoupení ve smyslu citovaného §241 o. s. ř. je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svojí povahou odstranitelný. Podle §243c ve vazbě na §104 odst. 2 o. s. ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Jelikož splnění této podmínky řízení dovolatelka - navzdory takovému opatření (výzva na č. l. 28 spisu) - ani dodatečně nedoložila, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§243c, §104 odst. 2, věta třetí, o. s. ř.).
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že řízení muselo být zastaveno, u žalobce však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty prvé, v návaznosti na §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. listopadu 2002
JUDr. František F a l d y n a, CSc. , v. r.
předseda senátu