ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.46.2002.1
sp. zn. 29 Odo 46/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně D. p. m. B., a.s., proti žalované E. P., o zaplacení částky 136.415,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 291/95, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. dubna 2001, čj. 27 (28) Co 366/98-55, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem změnil odvolací soud rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. dubna 1998, čj. 36 C 291/95-32, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 136.415,- Kč s 16% úrokem z prodlení za období od 5. října 1995 do zaplacení, tak, že žalobě vyhověl.
Žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 11. července 2001 dovolání, které bylo (jak vyplývá z razítka podatelny soudu) následujícího dne (tj. 12. července 2001) osobně podáno u soudu prvního stupně.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. – rovněž (výslovně) projednal a rozhodl o něm podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu i z dovolání, žalované (její právní zástupkyni) doručen dne 18. května 2001. Převzetí je na doručence potvrzeno podpisem a otiskem razítka advokátní kanceláře. Dne 22. května 2001 byl rozsudek doručen i žalobkyni a nabyl tak právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 22. červen 2001 (pátek). Dovolání podané žalovanou až 12. července 2001 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaná, která z procesního hlediska zavinila, že Nejvyšší soud dovolání odmítl, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. července 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu