ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.509.2001.1
sp. zn. 29 Odo 509/2001-163
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) J. Š., a B) S. Š., proti žalovanému S. Š., o zaplacení částky 118.636,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 6 C 83/96, o dovolání obou žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. února 2001, čj. 29 Co 641/2000-144, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Oba žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně částku 5.650,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 16. února 1999, čj. 6 C 83/96-75, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 118.636,- Kč s příslušenstvím. Odvolací soud v této věci rozhodoval již jednou, avšak jeho rozsudek ze dne 30. září 1999, čj. 29 Co 378/99-105, Nejvyšší soud zrušil.
Oba žalobci podali proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 7. května 2001 dovolání, které bylo (jak vyplývá z podacího razítka pošty) téhož dne předáno k poštovní přepravě.
Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání uvádí, že považuje rozsudek odvolacího soudu za správný, a proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obou žalobců zamítl.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (a tak tomu je v tomto případě) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na čl. 150, žalobcům (jejich právnímu zástupci) doručen dne 6. března 2001. Převzetí je potvrzeno razítkem advokátní kanceláře a podpisem na doručence. Téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 6. duben 2001 (pátek). Dovolání podané oběma žalobci až 7. května 2001 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam). Jelikož dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací soud dovolání odmítl, vzniklo žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 5.575,- Kč (výše odměny je určena podle ustanovení §15, §14 odst. 1, §10 odst. 3, §3 odst. 1 bodu 5 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 5.650,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně 8. ledna 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu