ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.559.2001.1
sp. zn. 29 Odo 559/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce T./S. Ž., s.r.o., proti žalovanému JUDr. J. M., jako správci konkursní podstaty úpadce V. a spol. s r.o., v likvidaci, o určení existence pohledávky ve výši 398.805,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 Cm 977/98, k dovolání žalobce proti usnesení Vrchního osudu v Praze ze dne 27.12.2000, č.j. 4 Cmo 139/99-46, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 27.12.2000, č.j. 4 Cmo 139/99-46 odmítl odvolání společnosti Z. S. n. p., a.s., P. 12, … Ž.
V odůvodnění usnesení odvolací soud zejména uvedl, že proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.1.1999, č.j. 12 Cm 977/98-38 podala odvolání výše uvedená akciová společnost. Ze spisu však vyplývá, že účastníky řízení jsou žalobce – TSZ T. – S., Ž., P. ul. a žalovaný – JUDr. J. M., P. 1, N. tř. 25, správce konkursní podstaty úpadce V. a spol., v likvidaci, H., N. 101. Osoby stojící mimo okruh těchto účastníků mohou vstoupit do řízení jen v případech stanovených procesním předpisem. V projednávaném případě takovou osobou není společnost Z. S. n. p., a.s., Ž. Pokud tato společnost podala odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně, nezbylo odvolacímu soudu, než ho v souladu s ust. §218 odst. 1 písm. b) o. s. ř. odmítnout, neboť bylo podáno někým, kdo k tomu nebyl oprávněn.
Dovoláním ze dne 29.1.2001 napadl žalobce výše uvedené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu.
V odůvodnění dovolání žalobce uvedl, že ho zastupuje pracovnice Z. S. n. p., a.s., JUDr. V. na základě plné moci z 1.1.1999, přičemž žalobce je dceřinou společností Z. S. n. p., a.s. Ž. a má s touto společností některé společné útvary, a to účtárnu, poštovní oddělení, právní odbor atd. Pracovnice právního odboru, která podala odvolání na základě plné moci žalobce, použila v důsledku poruchy výpočetní techniky tiskopisy a razítko Z. S. n. p., a.s., Ž. Z obsahu odvolání a z označení a podpisu pracovníka, který ho podával, je však zřejmé, že odvolání bylo podáváno jménem žalobce. Žalobce dále v dovolání soudu sdělil své obchodní jméno dle zápisu v obchodním rejstříku, které je uvedeno v záhlaví rozhodnutí.
Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud s ohledem na bod 17, hlavu I., část dvanáctou přechodných ustanovení zák. č. 30/2000 Sb. konstatoval, že dovolání je nutné projednat a rozhodnout o něm podle dosavadních předpisů, tj. podle ustanovení občanského soudního řádu účinného do 31.12.2000 (dále jen „o. s. ř.“),neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před nabytím účinnosti zák. č. 30/2000 Sb.
Dovolací soud nejprve dovolání posoudil podle ust. §240 odst. 1 a 2 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem, který se s podaným dovoláním přípisem ze 17.8.2001 ztotožnil.
Dovolání je přípustné podle ust. §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť odvolání bylo odmítnuto proto, že bylo podáno k tomu neoprávněnou osobou. Tento závěr odvolacího soudu je žalobcem v dovolání napadán.
Ze skutkových zjištění odvolacího soudu a ze spisového materiálu, včetně dovolání žalobce z 29.1.2001 vyplývá, že proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.1.1999, č.j. 12 Cm 977/98-38 bylo podáno dne 4.3.1999 (č.l. 41) odvolání na tiskopise s hlavičkou „Z. S. n. p., a.s., P. 12, … Ž.“. Odvolání bylo podepsáno JUDr. V. M. a opatřeno razítkem výše uvedené akciové společnosti.
Z dovolání dále vyplývá, že JUDr. V. byla zaměstnankyní Z. S. n. p., a.s. a zároveň byla zmocněna zastupovat žalobce na základě plné moci z 1.1.1999. Jako pracovnice právního odboru Z. S. n. p., a.s. byla oprávněna činit úkony za tento subjekt.
Z odvolání ze 4.3.1999 je zřejmé, že tento úkon byl učiněn oprávněnou osobou jménem Z. S. n. p., a.s., Ž. a nikoliv jménem žalobce. Na tomto závěru nemůže změnit nic ani skutečnost, že z předmětného odvolání vyplývá, které rozhodnutí mělo být odvoláním napadeno a že z toho bylo zřejmé, kdo byl účastníkem řízení, v jehož zájmu mělo být odvolání podáno. Dále není významné ani to, že v odvolání je použito slovo „žalobce“, neboť se jím nesprávně označil ten, kdo tento úkon učinil.
Pokud došlo omylem k nesprávnému označení osoby, která podala odvolání ze dne 4.3.1999, je nutné uvést, že občanský soudní řád neupravuje důsledky omylu a pokud k němu při činění procesního úkonu dojde, jde k tíži toho, kdo se ho dopustil.
V daném případě není namístě ani postup dle ust. §43 o. s. ř., neboť nejde o nesprávné či neúplné podání, ale jde o posouzení toho, kdo příslušný úkon (odvolání) učinil.
Dovolací soud na základě uvedeného dospěl shodně s názorem odvolacího soudu k závěru, že odvolání bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou, neboť tento úkon učinil někdo, kdo nebyl účastníkem řízení a ani se event. nejednalo o právního a procesního nástupce žalobce.
Vzhledem k uvedenému proto dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné.
Nejvyšší soud proto podle §238a odst. 1 písm. e), §241 odst. 3 písm. d) a §243b odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nedůvodnost zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch v dovolacím řízení a na to, že žalovanému v tomto řízení žádné náklady podle spisu nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. listopadu 2002
JUDr. Ing. Jan Hušek, v.r.
předseda senátu