ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.643.2001.1
sp. zn. 29 Odo 643/2001-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce V. K., proti žalovanému A. V., o zaplacení částky 150.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 7 C 649/93, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. dubna 2001, č.j. 27 (28) Co 414/98 – 127, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudek ze dne 30. června 1998, č.j. 7 C 649/93 – 107, jímž Okresní soud v Jihlavě zamítl žalobu na zaplacení částky 150.000,- Kč a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, změnil Krajský soud v Brně shora označeným rozsudkem tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 150.000,- Kč a na nákladech řízení částku 37.853,- Kč. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání datované 14. května 2001, které předal poště Brno 2 k poštovní přepravě dne 5. června 2001 pod podacím číslem 35009, jak vyplývá z podání žalovaného ze dne 18. září 2001, doloženého fotokopií části hromadného poštovního podacího archu advokáta na č.l. 140.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, přičemž odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy I části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., se rozumí též posuzování včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle §240 odst 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001 může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z doručenek založených ve spise na č.l. 127, žalobci (jeho zástupci) doručen 30. dubna 2001 a žalovanému (jeho zástupci) 3. května 2001, přičemž tímto dnem nabyl právní moci. Ve smyslu ust. §57 odst. 2 o. s. ř. připadl konec jednoměsíční lhůty k podání dovolání na neděli 3. června 2001, a proto posledním dnem lhůty byl nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 4. června 2001. Dovolání podané žalovaným až dne 5. června 2001 je proto opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. dovolání jako opožděné odmítl.
Žalovaný procesně zavinil (tím, že podal opožděné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalobci však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ust. §146 odst. 2 větou prvou (per analogiam), §224 odst. 1 a §243 b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. ledna 2002
JUDr.Ing. Jan Hušek , v. r.
předseda senátu