ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.666.2001.1
sp. zn. 29 Odo 666/2001-208
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce: O. a.s., proti žalovanému: F. m. Č. r., o 41,107.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského obchodního soudu v Praze, nyní Městského soudu v Praze, pod sp. zn. 21 Cm 196/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. června 2001, čj. 7 Cmo 203/2001-174, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, které posléze, podáním ze dne 9. 10. 2001, došlým Nejvyššímu soudu 24. 10 2001, vzal v plném rozsahu zpět. Žalobce zaslal dovolacímu soudu podání ze dne 27. 11. 2001, označené jako souhlas žalobce se zpětvzetím dovolání s tím, že neúčtuje náklady řízení.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinné. před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního procesního úkonu dovolatele dovolací řízení podle §243b odst. 4, věty druhé, o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, pak žalobci žádné náklady tohoto řízení o jejichž úhradě by musel dovolací soud rozhodnout, nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty prvé, o.s.ř. ve vazbě na ust. §243b odst. 4 výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 8. ledna 2002
JUDr. František F a l d y n a, CSc., v. r.
předseda senátu