ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.844.2001.1
sp. zn. 29 Odo 844/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně V. – V.s., spol. s r.o., proti žalované A. S., spol. s r.o., o zaplacení 43.276,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 343/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2001, č.j. 2 Cmo 14/2000-79, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudek ze dne 27. září 1999, č.j. 22 Cm 343/98-52, jímž Krajský soud v Plzni zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 43.276,- Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení částku 9.432,- Kč, změnil odvolací soud shora označeným rozsudkem k odvolání žalované tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované proti žalobkyni náhradu nákladů řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu uvedeného v §241 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), opíraje jeho přípustnost o ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Snesla argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Podle bodu 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud ve shodě s bodem 15., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb. věc rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, což výslovně zmínil v důvodech rozsudku.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze za podmínek taxativně stanovených v §237 odst. 1 a §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Vady řízení vymezené v §237 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud z obsahu spisu neshledal a dovolatelka je ani nenamítala. Dovolání proto podle tohoto ustanovení přípustné není.
Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně [§238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], je vyloučena ustanovením §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. mimo jiné též v případě, že jde o obchodní věc a dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Protože v dané věci jde právě o takový případ (přičemž k příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží – shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), není dovolání přípustné ani podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Žalobkyně z procesního hlediska zavinila (tím, že podala nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, žalované však v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodněný ustanoveními §146 odst. 2 věta prvá (per analogiam), §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o. s. ř.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. června 2002
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu