ECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.876.2001.1
sp. zn. 29 Odo 876/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce P. Č., proti žalované R., a. s., o zaplacení částky 71.387,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 16 Cm 344/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. června 2001, čj. 5 Cmo 661/2000-53, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. května 2000, čj. 16 Cm 344/95-32, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 71.387,- Kč s 16% úrokem z prodlení za období od 25. února 1994 do zaplacení.
Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 12. září 2001 dovolání, které bylo (jak vyplývá z razítka pošty) téhož dne odevzdáno poště k doručení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. – rovněž projednal a rozhodl o věci podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl, jak vyplývá z dodejky založené ve spisu (č.l. 58), žalobci (jeho právnímu zástupci) doručen dne 12. července 2001. Převzetí je na dodejce potvrzeno otiskem razítka advokátní kanceláře a v dovolání se uvádí, že rozsudek byl právnímu zástupci žalobce doručen 12. července 2001. Následujícího dne (tj. 13. července 2001) byl rozsudek doručen i žalované a nabyl tak právní moci.
Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 13. srpen 2001 (pondělí). Dovolání podané žalobcem až 12. září 2001 je tedy opožděné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 4, 224 odst.1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že Nejvyšší soud dovolání odmítnul, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. července 2002
JUDr. Ivana Štenglová, v. r.
předsedkyně senátu