ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.217.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 217/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. června 2002 dovolání podané obviněnou M. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. 8 To 590/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 136/99, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2001, sp. zn. 2 T 136/99, byla obviněná M. P. uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušení dobu v trvání 18 měsíců. Dále jí byl uložen trest zákazu činnosti a bylo rozhodnuto o náhradě škody.
O odvolání podaném obviněnou proti výše citovanému rozsudku rozhodoval Městský soud v Praze. Usnesením z 22. 11. 2001, sp. zn. 8 To 590/2001, bylo odvolání obviněné podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. Toto rozhodnutí městského soudu bylo obviněné doručeno dne 7. 2. 2002 i jejímu obhájci dne 8. 2. 2002.
Obviněná prostřednictvím svého obhájce podala dne 25. 3. 2002 u Obvodního soudu pro Prahu 10 dovolání směřující proti pravomocnému usnesení (v podání chybně označeno jako rozsudek) Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2001, sp. zn. 8 To 590/2001. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy nesprávné právní posouzení skutku. V petitu dovolání obviněná navrhla, aby „Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze, a aby věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.“
K věci se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť podle jejího názoru není přípustné.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. ř. nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé (rozhodnutí uvedené v §265a odst. 2 tr. ř.), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Institut dovolání jako mimořádný opravný prostředek byl zaveden novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., jenž nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Časová působnost trestního řádu jako trestně procesní normy se přitom řídí zásadou, podle níž se procesní úkony v trestním řízení provádějí podle trestního řádu účinného v době, kdy je úkon prováděn. Pokud bylo tedy trestní řízení zahájeno podle trestního řádu účinného dříve a ještě neskončilo, postupuje se v dané věci od data účinnosti nového procesního předpisu podle nových ustanovení. Ve prospěch aplikace dřívějšího trestního řádu mohou být stanoveny výjimky, jestliže je v rámci zajištění kontinuity probíhajícího procesu třeba upřednostnit dřívější procesní právo před pozdějším. Ze závěrečných a přechodných ustanovení čl. II. zák. č. 265/2001 Sb. je zřejmé, že tento zákon neobsahuje žádnou výjimku, podle které by bylo možno dovolání, jako nově zavedený opravný prostředek, aplikovat na rozhodnutí, která nabyla právní moci za účinnosti dřívějšího trestního řádu. Z toho vyplývá, že dovolání je přípustné pouze tehdy, nastanou-li všechny zákonné podmínky pro jeho podání za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb.
V trestní věci obviněné M. P. bylo trestní stíhání pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu dne 22. 11. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. Podle tehdy platného trestního řádu bylo možno uplatnit v trestním řízení pouze dva mimořádné opravné prostředky, a to stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.) a obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.).
Nejvyšší soud tedy v trestní věci obviněné M. P. neshledal splnění zákonných podmínek pro přípustnost podaného dovolání podle §265a odst. 1 tr. ř. Rozhodl proto v neveřejném zasedání /§265r odst. 1 písm. a) tr. ř./ tak, že se toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 6. června 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler
Vypracovala:
JUDr. Blanka Roušalová