ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.228.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 228/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. června 2002 dovolání podané obviněným V. N., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 6 To 284/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 36/2000, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. N. byl rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 4. 2001, sp. zn. 2 T 36/2000 uznán vinným trestnými činy zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b) tr. zák. a podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Za tyto trestné činy mu byl uložen podle §158 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle §58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 6 To 284/2001 tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. dovolání proti výše citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě. V dovolání uplatnil důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g), k) tr. ř. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 200/2002 Sb., která nabyla účinnosti dne 24. 5. 2002. Pochybení soudů obou stupňů spatřoval především v nesprávném „právním posouzení skutku, když navíc byl skutek i nesprávně hmotně právně posouzen, pro zamítnutí řádného opravného prostředku nebyly splněny zákonné podmínky“. V další části svého dovolání pak obviněný citoval své námitky k hodnocení výpovědi svědka J. B., jež uplatnil již v odvolání. Závěrem konstatoval, že svědecké výpovědi, z nichž soudy obou stupňů vycházely, jsou zcela nekonkrétní a popřel, že by se žalované trestné činnosti dopustil.
V petitu dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě včetně vadného řízení, které mu předcházelo, a aby přikázal krajskému soudu, aby věc podle §265l tr. ř. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Do doby rozhodnutí o podaném dovolání nebylo Nejvyššímu soudu České republiky doručeno vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k tomuto mimořádnému opravnému prostředku.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. ř. nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest /§265a odst. 2 písm. a) tr. ř./.
Důvody, pro které lze podat dovolání, jsou uvedeny v ustanovení §265b tr. ř. Jak vyplývá ze zákonné formulace tohoto ustanovení, jedná se o taxativní výčet a nelze je proto žádným způsobem rozšiřovat. Nejvyšší soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda dovolací důvody uplatněné obviněným jsou v souladu s citovaným ustanovením zákona. Teprve po splnění této podmínky lze napadené rozhodnutí přezkoumat dovolacím soudem.
Skutek, jímž byl obviněný uznán vinným, spočíval dle zjištění nalézacího soudu v tom, že obviněný „kolem dne 7. 3. 1997 ve V., okres B., poté, co jako starosta obce V. sdělil zástupci a. s. Povodí Odry, že obecní úřad není schopen zabezpečit probírku břehových porostů a odstranění vegetace z koryta K. potoka a zajistil, aby provedení prací P. O., a. s., objednal u J. B. a poté, co se s J. B. dohodl, že tento provede pouze fakturaci a. s. P. O. a obdržené finanční prostředky si ponechá jako další odměnu za práce, které pro obec V. odváděl, zadal realizaci probírky a odstraňování vegetace zaměstnancům Obecního úřadu V., kteří práce ve stanoveném termínu provedli, kdy dne 23. 7. 1997 a. s. P. O. J. B. proplatilo za tyto práce částku 29 800,- Kč, čímž Obecnímu úřadu V. způsobil škodu v uvedené výši“. Tento skutek byl kvalifikován jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. b) tr. zák. a trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání tedy nemůže být nesprávné skutkové zjištění.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil námitky směřující výlučně proti hodnocení důkazů provedených před soudem I. stupně, které převzal i odvolací soud. Jedná se tedy o skutkové vady, jež však nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru, a nemohou být tedy důvodem přezkoumání napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení. Vzhledem k již výše deklarovanému výkladu obsahu ustanovení §265 odst. 1 písm. g) tr. ř., nelze v rámci řízení o dovolání přezkoumávat správnost a úplnost skutkových zjištění soudu. Nejvyšší soud m u s í vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku. V návaznosti na tento skutkový stav Nejvyšší soud pouze hodnotí správnost hmotně právního posouzení.
Důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. /v dovolání uplatněno tehdy platné ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř./ je vada, spočívající v rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tento důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Přichází v úvahu tedy za situace, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání, a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento případ však v dané věci nenastal, neboť Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací konal řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem a za stavu, kdy namítaný důvod dovolání nebyl dán.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než vymezuje ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž dle obsahu uplatněných námitek spatřován ve skutkových vadách. Teprve důsledkem tohoto postupu mělo být následně vadné i hmotně právní posouzení věci. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. /nyní §265b odst. 1 písm. l) tr. ř./ je spatřován ve vadách odvolacího řízení, týkajících se přezkumné činnosti soudu druhého stupně, přičemž takové důvody zákon v taxativním výčtu dovolacích důvodů neuvádí. Dovolatel totiž nejen musí v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., avšak obsah konkrétních dovolacích důvodů musí korespondovat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vzhledem k výše uvedenému v dané věci Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, a rozhodl v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí, a to v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. června 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Vypracovala:
JUDr. Blanka Roušalová