ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.334.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 334/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. července 2002 o dovolání podaném obviněným V. R., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 1. 2002, sp. zn. 10 To 455/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 T 197/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 10. 2001, sp. zn. 2 T 197/2001, byl obviněný V. R. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., kterých se dopustil v období od 2. 11. 2000 do 21. 2. 2001 celkem devatenácti útoky, v sedmnácti případech společně s F. D., v jednom případě s další osobou a v jednom případě sám. Po uvedenou dobu se vloupal celkem do devatenácti rodinných domků, nacházejících se v různých obcích okresů S., L., J. a M. B., z nichž odcizil nebo se pokusil odcizit různé předměty, zejména pak šperky, spotřební elektroniku a mobilní telefony, přičemž se protiprávně zmocnil cizího majetku v celkové hodnotě 365 275,50 Kč, a na zařízení domů, do nichž se vloupal, způsobil další škodu ve výši 18.087,- Kč. Podle §247 odst. 3 tr. zák. a §35 odst. 1 tr. zák. byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57a odst. 1 tr. zák. byl dále obviněnému R. uložen trest zákazu pobytu v okrese S. v trvání čtyř let a podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost nahradit škodu.
Z podnětu odvolání, které proti uvedenému rozsudku podal obviněný, Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. 1. 2002, sp. zn. 10 To 455/2001, rozsudek nalézacího soudu podle §258 odst. 1 písm. d) tr. řádu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák , krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) a e) tr. zák., dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák a uložil mu podle §238 odst. 2 tr. zák., za použití §35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §57a odst. 1 tr. zák. byl dále obviněnému uložen trest zákazu pobytu v okrese S. v trvání čtyř let.
Z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu vyplývá, že přesto, že okresní soud v době svého rozhodování právně kvalifikoval jednání obžalovaného správně, v době rozhodování odvolacího soudu tato právní kvalifikace nemohla obstát s ohledem na novelu trestního zákona provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. účinným od 1. 1. 2002. Krajský soud přitom vycházel z ustanovení §16 odst. 1 tr. zák. a posoudil trestnost činu podle zákona účinného v době rozhodování krajského soudu, neboť byl pro obžalovaného příznivější. Škoda, kterou obžalovaný způsobil, nedosahuje hranice značné škody ve smyslu §89 odst. 11 tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002., neboť je nižší než 500.000,- Kč.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové napadl obviněný ve lhůtě uvedené v ustanovení §265e odst. 1 tr. ř. dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce a tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolatel především namítl neúplnost provedeného dokazování ve věci, kdy soudy prvního i druhého stupně nevyhověly jeho návrhům na provedení výslechů celkem čtyř svědků. Podstatu vadného rozhodnutí spatřoval v tom, že byl uznán vinným i útoky popsanými pod body 1 – 7 výroku rozsudku, které však nespáchal.
V petitu svého dovolání obviněný s ohledem na konstatované důvody navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky v napadeném rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové zrušil celý výrok o vině, jakož i výrok o trestu a další navazující výroky a přikázal tomuto odvolacímu soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva vyjádřit se k dovolání dne 28. 5. 2002. Uvedl, že obviněný V. R. nevytkl napadenému rozhodnutí konkrétní pochybení v právním posouzení skutku, nýbrž prosazoval akceptování odlišného skutkového základu, než k jakému ve shodě se soudem nalézacím dospěl i soud odvolací. Dovolání obviněného nepřináší nic nového oproti důvodům uplatněným v dosavadní obhajobě i v řízení o odvolání. V závěru svého vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu dovolání odmítl v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., neboť napadá rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Existenci těchto vad spatřuje dovolatel v nesprávném hodnocení a neúplnosti provedených důkazů a z toho vyplývajícího vadně zjištěného skutkového stavu věci, jehož důsledkem pak mělo být nesprávné hmotně právní posouzení skutku.
K námitkám uplatněným dovolatelem je však nutno uvést, že z vymezení důvodu dovolání v ustanovení §265b odst. 1 vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být nesprávné skutkové zjištění. Pokud jde o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. znamená, že Nejvyšší soud musí vycházet ze skutkového zjištění soudů nižších stupňů a v návaznosti na tento skutkový stav pak hodnotí správnost hmotně právního posouzení.
V případě obviněného V. R. byla soudem prvního stupně učiněna skutková zjištění, jimiž bylo podmíněno hmotně právní posouzení skutku citovaného v 1. odstavci tohoto rozhodnutí. Odvolací soud se se skutkovými závěry soudu prvního stupně ztotožnil. V důsledku novely trestního zákona pak znovu rozhodl o vině obviněného a uznal jej vinným trestnými činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 písm. b) tr. zák, dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Poté mu uložil úhrnný trest odnětí svobody v nižší výměře ve smyslu nové právní úpravy.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným shora dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr .ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. července 2002
Předseda senátu :
JUDr. Jiří P á c a l
Vypracovala:
JUDr. Blanka Roušalová