ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.346.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 346/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 1. října 2002 dovolání podané obviněným D. D., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 2. 2002, sp. zn. 23 To 30/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 2 T 41/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 2 T 41/2001 byl obviněný D. D. podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu spáchání trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 4. 12. 2000 od 17.15 hod. do 18.30 hod. v P. v baru N. C. na P. ulici č. 152/42 hrál s barmanem R. H. karetní hru a po jejím ukončení požadoval vyplacení výhry 25.000,- Kč, když barman nechtěl částku vyplatit, začal mu obviněný vyhrožovat tím, že jej může vybrat nebo propíchnout a donutil jej tak sepsat a podepsat dlužní úpis na částku 25.000,- Kč, aby se posléze nechal se svými kamarády obsluhovat a hostit, čímž konzumací alkoholu, cigaret a dalšího zboží umořoval celkovou dlužnou částku až na konečných 11.000,- Kč, o čemž byl sepsán a podepsán nový dlužní úpis na 11.000,- Kč, to vše ke škodě O. V. V souvislosti se zprošťujícím výrokem pak podle §229 odst. 3 tr. ř. odkázal poškozeného O. V. s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť jej obviněný napadl odvoláním, které směřovalo výhradně do zprošťujícího výroku a kterým se domáhal zproštění obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř. Podaným odvoláním se zabýval ve veřejném zasedání dne 15. 2. 2002 Krajský soud v Českých Budějovicích, který usnesením sp. zn. 23 To 30/2002 odvolání obviněného podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný D. D. prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Je přesvědčen, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, neboť v pořadí již druhý zprošťující rozsudek byl vynesen pouze na podkladě právního názoru odvolacího soudu, že se skutek skutečně stal. V dalším pak uvádí shodnou argumentaci, kterou již uplatnil před odvolacím soudem a v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí zrušil a sám ve věci rozhodl tak, že obviněný se zprošťuje obžaloby podle ustanovení §226 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil svého práva se k podanému dovolání písemně vyjádřit (§265h odst. 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. ř. nejdříve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř., a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. b), h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn /§265a odst. 2 písm. b) tr. ř./.
Důvody, pro které lze podat dovolání, jsou uvedeny v ustanovení §265b tr. ř. Jak vyplývá ze zákonné formulace tohoto ustanovení, jedná se o taxativní výčet dovolacích důvodů a nelze je proto žádným způsobem rozšiřovat. Nejvyšší soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda dovolací důvody uplatněné obviněným jsou v souladu s citovaným ustanovením zákona. Teprve po splnění této podmínky lze napadené rozhodnutí přezkoumat dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Touto formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku. Poněvadž, jak je výše uvedeno, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.
V projednávaném případě dovolání obviněného směřuje výhradně do skutkových zjištění, když se domáhá zproštění obžaloby podle §226 písm. a) tr. ř. , neboť nebylo dle jeho názoru prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že obviněný D. D. podal dovolání z jiných důvodů, než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiných důvodů, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Vzhledem k výše uvedenému v dané věci Nejvyšší soud rozhodl v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí, a to v neveřejném zasedání za splnění podmínek 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 1. října 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h