ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.571.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 571/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. září 2002 o dovolání podaném obviněným Š. Š., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 7 To 142/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 1 T 174/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 28. 1. 2002, sp. zn. 1 T 174/2001, byl obviněný Š. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. za který mu byl podle §247 odst. 1 tr. zák. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou.
O odvolání, které obviněný proti tomuto rozsudku podal, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 7 To 142/2002, tak, že je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný Š. Š. dovoláním podaným prostřednictvím své obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř.(Ve znění novely č. 200/2002 Sb., účinné dnem 24. 5. 2002 se ovšem jedná o §265b odst. 1 písm. l/ tr. ř.) s tím, že předmětné rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a odvolací soud přitom rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku.
Dovolatel především namítl, že soudy obou stupňů při hodnocení provedených důkazů porušily zásady uvedené v §2 odst. 5 tr. ř., když přihlížely pouze ke skutečnostem svědčícím v jeho neprospěch a při svém rozhodování nezvážily všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Dovolatel dále poukázal na to, že soudy vycházely pouze z jeho výpovědi a původního doznání, což však orgány činné v trestním řízení nezbavuje povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu a zjistit skutkový stav věci, aniž by o něm byly důvodné pochybnosti. Podle přesvědčení dovolatele vychází napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě z nesprávného vyhodnocení neúplné důkazní situace nalézacím soudem, aniž by bylo vzato v úvahu, že výrok o vině byl založen v podstatě jen na předpokladu, že když byl zadržen policií při spáchání posledního útoku, musel spáchat i krádeže v případech předchozích, ačkoliv pro tento závěr neexistuje jediný přímý důkaz.
S ohledem na shora konstatované důvody dovolatel v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 7 To 142/2002 zrušil a současně zrušil i rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 28. 1. 2002, sp. zn. 1 T 174/2001 a rozhodl tak, že „věc bude znovu projednána a rozhodnuta.“
K dovolání obviněného se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že v dovolání jsou namítány nesprávné skutkové závěry a domnělé závady v procesním postupu obou soudů, když dovolatel nesouhlasí s popisem skutku, jak byl vyjádřen ve výroku nalézacího soudu, a ve skutečnosti tak napadá skutková zjištění a nikoli právní hodnocení již stabilizovaného skutku. Mimořádný opravný prostředek byl proto podán z jiných důvodů, než z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Pokud jde o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm l) tr. ř., zde státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství poukázal na výše zmiňovanou novelu trestního řádu č. 200/2002 Sb., a konstatoval, že pro zamítavé rozhodnutí o odvolání měl Krajský soud v Ostravě vytvořeny všechny procesní podmínky stanovené zákonem, neboť v předchozím řízení nebyl naplněn žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. ř. Z tohoto hlediska se tedy jedná o dovolání zjevně neopodstatněné. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby dovolací soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b), e), tr. ř. odmítl, a aby tak učinil za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, označené jako důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaných ustanoveních zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Námitky obviněného Š. Š. uplatněné v dovolání směřují především do skutku samotného a do oblasti skutkových zjištění, se kterými si dovolatel spojuje hmotně právní důsledky.V posuzovaném případě byla soudem prvního stupně učiněna skutková zjištění, jimiž bylo podmíněno hmotně právní posouzení věci jako trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. Protože se odvolací soud se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně ztotožnil, rozhodl o zamítnutí uplatněného řádného opravného prostředku (odvolání). Obviněný ve svém dovolání v podstatě užívá argumentace uplatněné již ve svém odvolání a má za to, že soud nevyhodnotil řádně důkazní situaci, kdy podle jeho názoru nebyl k dispozici žádný spolehlivý důkaz o tom, že by se dopustil všech tří útoků, z nichž se má skládat skutek popsaný ve výroku rozsudku soudu prvního stupně .
Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný důvod patří mezi procesní dovolací důvody a jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá tedy na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm.a) až k) tr. ř. V posuzované věci však o takový případ nejde, neboť Krajský soud v Ostravě jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) rozhodl po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem a za stavu, kdy namítaný důvod dovolání nebyl dán.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován výlučně ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. proto nebylo možno uplatnit, jak bylo odůvodněno výše. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler