ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.585.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 585/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. října 2002 dovolání podané obviněným M. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 12 To 67/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp.zn. 2 T 112/2001, a rozhodl takto:
Dovolání se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 2 T 112/2001 byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zákona a byl za to odsouzen podle §241 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 3. 8. 2001 v přesně nezjištěnou dobu v podvečer nebo večer po předchozím požívání alkoholických nápojů v pokoji č. 6 azylové ubytovny Městského bytového podniku J. v obci Č., okres J., nejprve vyzval svého spolubydlícího Š. T., aby mu rukou třel pohlavní úd, načež si přisedl k němu na postel a když ho Š. T. odmítl, chytil ho pod krkem a vyhrožoval mu nožem, který měl v ruce, že ho zapíchne, čímž ho donutil, aby vzal jeho pohlavní úd do ruky, třel ho a následně mu přes jeho odpor svlékl kalhoty a zasunul pohlavní úd do konečníku a vykonal na něm anální pohlavní styk, tedy pohrůžkou bezprostředního násilí donutil jiného k jinému obdobnému pohlavnímu styku.
Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se dne 28. 3. 2002 zabýval ve veřejném zasedání Krajský soud v Hradci Králové. Ten svým usnesením sp. zn. 12 To 67/2002 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. řádu dovolání proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jičíně. Důvody uplatněné v dovolání spatřuje v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k), l) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že uvedené usnesení odvolacího soudu je opřeno o nesprávné právní posouzení skutku, porušení ustanovení §241 tr. zákona, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí a v daném případě byl v řízení mu předcházejícím dán důvod k dovolání ve smyslu ustanovení §265 odst. 1 písm. g) tr. řádu, konkrétně proto, že skutkový stav vymezený ve výroku o vině Okresního soudu v Jičíně se vůbec nestal a jemu předcházející řízení neobjasňuje potřebné skutkové otázky pro použitou právní kvalifikaci skutku z hlediska naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty trestného činu znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zákona. Odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Jičíně a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové považuje z tohoto hlediska zcela chybné, a proto dovozuje, že právní kvalifikace v napadeném rozsudku není správná a je v rozporu s hmotně právním ustanovením tr. zákona.
Obviněný ve svém dovolání dále uvádí, že se zmíněného trestného činu nedopustil a že od samého počátku trestního stíhání orgány Policie ČR, okresní i krajský soud nepostupovaly v souladu s ustanoveními tr. řádu a nevypořádaly se řádně se skutečnostmi, které zcela shodně uváděl na svoji obhajobu. Provedené řízení podle něj zůstalo neúplné a nedávalo věrohodný základ pro to, aby soud mohl uzavřít skutková zjištění řádně a objektivně, zejména pak z důvodu, že nesprávně a subjektivně hodnotil provedené důkazy a veškeré pochybnosti, které v řízení vznikly, vyložil v jeho neprospěch a porušil tak zásadu „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Dovolatel také žádá, aby za součást odůvodnění dovolání byl považován závěrečný návrh advokátů JUDr. Z. a JUDr. U. při hlavním líčení u Okresního soudu v Jičíně a jeho podání ze dne 3. 6. 2002 adresované advokátu JUDr. U. V další části svého dovolání obviněný uvádí své hodnocení průběhu řízení před soudem.
V petitu dovolání pak navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jičíně zrušil a věc přikázal Okresnímu soudu v Jičíně k novému projednání a rozhodnutí za současného přikázání věc projednat v jiném složení senátu, popřípadě aby Nejvyšší soud České republiky sám ve věci rozhodl podle §265m tr. řádu.
Nejvyšší státní zástupkyně k dnešnímu dni nevyužila práva podat k podanému dovolání písemné vyjádření (265h odst. 2 tr. řádu).
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. řádu nejprve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu.
Důvody, pro které lze podat dovolání, jsou taxativně vymezeny v ustanovení §265b tr. řádu. Jak vyplývá ze zákonné dikce tohoto ustanovení, nelze důvody dovolání jakkoliv rozšiřovat. Nejvyšší soud se tedy nejprve musel zabývat otázkou, zda dovolací důvody uplatněné obviněným jsou v souladu s citovaným ustanovením zákona.Teprve po splnění této podmínky lze napadené rozhodnutí p ř e z k o u m a t dovolacím soudem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Důvodem dovolání tedy nemůže být skutkové zjištění.
Důvodem dovolání podle novelizovaného ustanovení §265b odst. 1 písm. k), resp. písm. l) tr. řádu /zák. č. 200/2002 Sb. ze dne 24. 4. 2000 s účinností ode dne 24. 5. 2002/ je existence vady spočívající v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, resp. bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že ačkoliv obviněný uvedl, že dovolání podává z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), k), l) tr. řádu, uplatňuje v něm především námitky směřující výhradně proti způsobu, jakým soud prováděl a hodnotil důkazy a jak tedy dospěl k daným skutkovým zjištěním. Jedná se tedy o údajné skutkové vady, jež však nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního posouzení věci a nemohou tedy být důvodem přezkoumání napadeného rozhodnutí v dovolacím řízení. Z údajně nesprávného skutkového zjištění soudů obou stupňů pak dovolání dovozuje i existenci dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. k), l) tr. řádu. Vzhledem k již výše deklarovanému výkladu obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, nelze v rámci řízení o dovolání přezkoumávat správnost a úplnost skutkových zjištění soudu. Nejvyšší soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku. V návaznosti na tento skutkový stav Nejvyšší soud pouze hodnotí správnost jeho hmotně právního posouzení.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než vymezuje ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolatel totiž nejen musí v souladu s ustanovením §265b odst. 1 tr. řádu formálně odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale také obsah konkrétních dovolacích důvodů musí odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném zákonném ustanovení.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k výše uvedenému v dané věci Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, a rozhodl v souladu s ustanovením §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu o jeho odmítnutí, a to v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( 265n tr. řádu).
V Brně dne 8. října 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h