ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.821.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 821/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. listopadu 2002 dovolání podané obviněným D. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2002, sp. zn. 8 To 116/2002, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 6 T 21/2002, a rozhodl takto:
Dovolání se podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2002, sp. zn. 6 T 21/2002, byl obviněný D. P. shledán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zákona, trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zákona a trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zákona, za které byl odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost nahradit poškozenému M. L. škodu ve výši 9.000,- Kč. Současně byl zproštěn podle §226 písm. b) tr. řádu obžaloby pro skutek popsaný ve výrokové části rozsudku Městského soudu v Brně.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný
1) dne 15. 2. 2001 v B., převzal od M. L. finanční hotovost ve výši 9.000,- Kč, a to pod smyšlenou záminkou uhrazení nájmu za prodejní stánek na ÚMČ B. – S. L., peníze k úhradě nájmu nepoužil, ani toto neměl v úmyslu a peníze poškozenému L. do dnešního dne nevrátil.
2) dne 14. 3. 2001 v dopoledních hodinách, v B., odcizil z pokoje ubytovny svému spolubydlícímu J. Ch. barevný přenosný televizor v hodnotě 4.500,- Kč, vysavač v hodnotě 1.000,- Kč, přičemž předmětné věci prodal v bazaru Z., za částku 3.170,- Kč, kterou použil pro vlastní potřebu, a způsobil tak J. Ch. škodu ve výši 5.900,- Kč.
3) dne 23. 3. 2001 v době kolem 17.00 hod. v B., spolu s dosud neustanoveným spolupachatelem, po předchozí domluvě, vnikli otevřenými dveřmi do bytu poškozené V. V., kde ji fyzicky napadl dosud neustanovený spolupachatel tím způsobem, že ji zatlačil z chodby do obývacího pokoje, kde ji povalil na zem, udeřil pěstí do obličeje a následně přes hlavu přehodil vlňák, kdy v důsledku napadení poškozená utrpěla podlitiny a otoky v levé polovině obličeje v oblasti levého oka a levé strany rtu a jazyka, a dále pertrochanterickou zlomeninu levé kosti stehenní s odlomením velkého a malého chocholíku se zaklíněním fragmentů s následným zkrácením levé dolní končetiny proti pravé o 5 cm, následně ze skříně v obývacím pokoji odcizil obžalovaný příruční trezorek se šperky a kabelku poškozené, ve které měla doklady, dvě peněženky a další movité věci, a následně z bytu oba odešli.
Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu obviněný podal odvolání, kterým se dne 22. 4. 2002 zabýval ve veřejném zasedání Krajský soud v Brně. Ten svým usnesením sp. zn. 8 To 116/2002 podle §156 tr. řádu odvolání zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě uvedené v §265e tr. řádu dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně. V odůvodnění podaného dovolání ze dne 12. 6. 2002, doručeném Městskému soudu v Brně dne 24. 6. 2002, obviněný uvádí, že se dovolává nápravy skutkových vad rozhodnutí, které vznikly důsledkem nesprávného právního posouzení skutku. Výslovný odkaz na některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. řádu dovolání neobsahuje. Zdůvodnění dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu a obsahuje odlišné hodnocení jednotlivých důkazů. Současně namítá údajně nesprávný postup soudu při rekognici a vyslovuje závěr, že mu provedenými důkazy nebyla prokázána vina.
K výzvě soudu na doplnění svého dovolání podal obviněný prostřednictvím svého obhájce přípisem datovaným sice dne 14. 7. 2002, ale osobně doručeným Městskému soudu v Brně až 26. 7. 2002, tedy jak po lhůtě k podání odvolání podle §265e tr. řádu, tak po dvoutýdenní lhůtě stanovené v §265h odst. 1 tr. řádu.
V petitu dovolání navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně přezkoumal, zrušil jej v celém rozsahu a sám rozhodl v souladu s ustanovením §265m odst. 1 tr. řádu ve věci rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby pro trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. zákona.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten upozorňuje na vady dovolání spočívající v tom, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 4. 2002 není přesně identifikováno jeho spisovou značkou a dovolání toliko uvádí, že tímto usnesením bylo zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Městského soudu v Brně, přičemž nepřesně uvádí i spisovou značku tohoto rozsudku. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství z toho dovozuje, že dovolání nesplňuje povinné náležitosti podle §265f tr. řádu a navrhuje proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítnul podle §265i odst. 1 písm. d), popř. písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dále se zabýval tím, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. řádu) v podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, výrok a z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Protože ve lhůtě podané dovolání nesplňovalo zákonné náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu, vyzval předseda senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 1 tr. řádu obhájce obviněného, aby vady odstranil ve lhůtě dvou týdnů a upozornil jej, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu. Výzva byla obhájci obviněného JUDr. J. B. doručena dne 3. 7. 2002 a vady dovolání nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny (doplnění dovolání doručeno osobně soudu prvního stupně dne 26. 7. 2002). Nedodržení lhůty dvou týdnů uvedené v ustanovení §265h odst. 1 tr. řádu, která je lhůtou propadnou, má procesní důsledky spočívající v tom, že dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, musí být odmítnuto.
Dovolání obviněného D. P. nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. řádu a proto Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu podané dovolání odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.rozhodl o jeho odmítnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 27. listopadu 2002
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h